Srnčí zvěř není přemnožená, říká myslivec, který zachraňuje srnčata
Srnčata se rodí od poloviny května do června. Srny kladou svá mláďata do vysoké trávy. Chtějí je tak ochránit před nebezpečím. Ale na činnost člověka je instinkt nepřipraví. Ročně tak podle myslivce Ilji Šuberta zemře až 70 000 srnčat.
„Před čtyřmi lety jsme založili iniciativu Zachraň srnče z Vysočiny. Srnčí zvěř podle mě určitě není přemnožená, jak se teď tvrdí v médiích. Tlak na jejich regulaci ale je, protože například Žďársko bylo hodně zasaženo kůrovcovou kalamitou a teď probíhá lesní obnova. No a srnky okusují mladé stromky. Nemyslím si ale, že by to poškození od nich bylo nějak významné," míní myslivec Ilja Šubert.
Zachraň srnče z Vysočiny
Na ochranu srnčat se používají pasivní i aktivní prostředky. Jejich úkolem je odradit srnu od uložení mláděte na zemědělskou půdu, která je obdělávaná.
„Takovou pasivní ochranou, která se osvědčuje, jsou dřevovlnové válečky napuštěné pachovým ohradníkem. Ten váleček nastříkáte pachem a rozhodíte asi tak po sto metrech. Srnám se to nelíbí a položí raději srnče jinde. Existují také akustické nebo světelné plašiče.
„Nejdůležitější ze všeho je ale domluva se zemědělci. Pokud nám nahlásí datum senoseče aspoň týden před akcí, máme napůl vyhráno, protože je čas srnčata přemístit. Dokonce jsme si pořídili za peníze od lidí ze sbírky dron s termovizí, abychom měli zmapovaná místa, kde srnčata jsou a mohli začít jednat,“ popisuje myslivec Šubert.
Ohaři jsou velkými pomocníky
Právě v této době, kdy srny kladou mláďata do trávy, dochází k prvnímu jarnímu sečení. Proto ochránci ze spolku Zachraň srnče z Vysočiny několik hodin před senosečí procházejí po domluvě s majitelem louky celý prostor. Na mláďata je upozorňují ohaři, kteří umí srnče najít a tzv. vystavit. Nesmí se ho ovšem dotknout. Jakmile srna ucítí cizí pach, mládě zavrhne.
„Ochránci pak opatrně srnče zvednou, dělá se to v dlouhých gumových rukavicích. Okolní travinou mládě podeberou, aby se ho vůbec nedotkli, a odnesou na bezpečné místo,“ uzavírá myslivec Šubert.
Ilja Šubert chová lovecké plemeno gordonsetr. Jaké je? Poslechněte si v audiu pořadu.
Související
-
Myslivci budou mít pracovní víkend, čeká je sčítání. Na Orlickoústecku udělají čárku i mývalovi
Myslivce o víkendu čeká sčítání zvěře, a to i na Orlickoústecku. Oficiální termín je v sobotu, hajní už ale svoje revíry a zvířata v nich sledují několik týdnů dopředu.
-
Z království lidových milicí ráj pro pulce. Začala přestavba střelnice v Kochánovicích
Vykácené stromy, hromady suti a bahna. Bývalá střelnice v Kochánovicích na Chrudimsku znovu přitahuje pozornost. Zapovězené území lidových milicí čeká zásadní proměna.
-
V Pardubickém kraji začnou platit nová pravidla pro odlov kormoránů
Po pěti letech se v Pardubickém kraji změní pravidla pro odlov kormoránů. Začne platit nová verze vyhlášky, která usnadňuje rybářům ptáky plašit nebo je likvidovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
