Stáje v Heřmanově Městci opět vítají návštěvníky. Lákají na starokladrubáky a historické stáje
Výcvikové středisko kladrubského hřebčína v Heřmanově Městci na Chrudimsku si opět mohou prohlížet návštěvníci. Historická budova stájí prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala dva roky. Prohlídkový okruh vás zavede přímo ke stáním starokladrubských koní. A také do historické postrojovny a galasedlovny.
Stáje v Heřmanově Městci si nechali postavit majitelé zdejšího zámku, šlechtický rod Kinských, konkrétně Ferdinand Bonaventura Kinský. Kinští se stali majiteli heřmanoměsteckého panství v roce 1828. První koně byli v novém hřebčínu ustájeni roku 1875. Tehdy to ale nebyli starokladrubští vraníci, tak jako dnes, ale koně, které Kinští využívali pro parforsní hony, pólo nebo dostihy. Z Heřmanova Městce dokonce pochází jediný Čech, který vyhrál Velkou liverpoolskou. Byl to kníže Karel Kinský. S klisnou Zoedone zvítězil v roce 1883.
V Heřmanově Městci byli také ustájení kočároví koně. Součástí areálu byla samozřejmě kočárovna a svůj domov tu měla i smečka loveckých psů. Starokladrubští koně se do heřmanoměsteckých stájí nastěhovali v roce 1956. Výcvikové středisko, stejně jako hřebčín ve Slatiňanech, který taktéž pečuje o starokladrubské vraníky, je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Vrcholem prohlídky je galasedlovna
Veřejnost může historickou budovu stájí navštívit od dubna do konce října, prohlídky probíhají od pátku do neděle, vždy s průvodcem. Prohlídkový okruh vede nejprve na hlavní stájový dvůr. Ten je, stejně jako kdysi, krytý prosklenou konstrukcí. Tu dnes překrývají ještě speciální fólie, aby se ve vnitřním traktu nezvyšovala teplota. Rekonstrukce hřebčína byla náročná, i kvůli specifickému rozměru cihel, které se musely vyrábět na míru.
V hlavní stájové budově je 18 stání pro koně, k jejich boxům se návštěvníci také mohou podívat. Směrem od historické budovy mohou nahlédnout do dalšího dvora s letními stájemi. V hlavní budově je historická postrojovna. Některé postroje jsou až 200 let staré, dnes už to jsou skutečné historické poklady. K vidění jsou tu kočárové postroje poprsní, chomoutové a galapostroje, zdobené aliančními a rodovými erby Kinských. Bez zajímavosti není ani dečka se zvonky, která se na koně dávala v zimě, obvykle když byl zapřažený do saní.
Vrcholem prohlídky je expozice galasedlovny, kde drtivá většina předmětů pochází z kolekce rodiny Kinských. Uvidíte v ní desítky historických sedel, mezi nimi samozřejmě i sedla dámská, na kterých ženy v sukních seděly ze strany. Dále jsou tu sedla na hraní póla a na vysokou školu. Novinkou v expozici jsou zrestaurované deky na koňské pólo a další příslušenství tohoto sportu. Součástí sedlovny i postrojovny je obrazová výzdoba, která ilustruje lásku zakladatelů hřebčína ke koním. Jsou to historické obrazy rodu Kinských, dále například knížete Windischgrätze nebo a hraběte Thurn-Taxise.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka