Šťastná zelina, papruška nebo včelí matka. Názvy svatojánských bylin upoutají krásou českého jazyka
Na svatého Jana se podle tradice sbírá devatero bylin, které mají v tomto čase silnou léčivou moc. Některé byliny se proto lidově podle svatého Jana nazývají.
Je to například koření svatého Jana, bylina svatého Jana nebo mech svatého Jana. Asi nejznámější svatojánskou bylinou je třezalka. Mnoho krásných českých názvů vymyslel v 19. století český přírodovědec Jan Svatopluk Presl. S výkladem těch nejznámějších nás seznámila v Radioporadně jazykovědkyně Dagmar Magincová.
Milovníček i zděšenec
Na svatého Jana rozkvétá bylina zvaná staročesky koření svatého Jana. Je to třezalka. „Takhle se jmenuje jen v češtině a není úplně jasné proč. Možná je to od staročeského slova dřezat, což znamená třást se. A to by odpovídalo jinému jejímu jménu, což je zděšenec. Protože kdo je zděšený, ten se třese. Třezalka je ostatně bylina považovaná za čarovnou, s velkou mocí proti zlým duchům i nemocem. A také je to bylinka světla, používá se proti depresím, říkalo se jí i laskavec, milovníček, šťastná zelina,“ vyjmenovává jazykovědkyně.
Kapradí nebo papradí?
Jméno kapradí se odvozuje od indoevropského kořene per (=letět). Je to podle křídlatých listů. Příbuzné je i staroindické parná, což je list. A litevské sparnas znamená křídlo, peruť. To naše pojmenování je trochu jedinečné, ale ze starých lidových názvů je zřejmé, že v něm proběhla hlásková změna a původně tam nebylo na začátku slova k, ale p. Máme ostatně nářeční jména: papradí, papradlí, papruška, paprání, papratina.
„A taky je známý název čertí peří, to je podle pověsti o tom, že květ kapradí střeží čert, aby nikdo nenašel poklady, které má kapradí hlídat,“ přidává další zajímavost Dagmar Magincová.
Dech panny Marie
Název mateřídouška se vykládá podle lidových pověstí, nejznámější je u nás ta z Erbenovy Kytice. Jde o duši matky. Ale jsou i jiné. „Například ta, která říká, že jde o včelí matku, která vůní láká včely. Anebo zase třeba ruský název odkazuje na dech Panny Marie. A jeden ze slovenských lidových názvů mira božia zřejmě znamenal myrha, což je vonná pryskyřice myrhovníku, takže motivací pojmenování mateřídoušky byla nejčastěji její vůně,“ popisuje jazykovědkyně Magincová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
