Stojí ve stínu slavných památek, nabízí ale výjimečný pohled. Znáte Červenou věž?
Pokud se vydáte na Zámecké návrší v Litomyšli, neminete věže Piaristického chrámu nebo renesančního zámku. Najdete tu ale také věž s neméně zajímavou historií a krásnou vyhlídkou.
Červená věž se nachází v areálu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, která sídlí na Zámeckém návrší, v sousedství někdejšího pivovaru a barokní jízdárny. O věž se stará fakulta a její interiér využívá jako příležitostnou galerii. Nejčastěji si v ní můžete prohlédnout studentské výtvarné práce budoucích restaurátorů, aktuálně je tu výstava zátiší Ateliéru studentské přípravy.
Opevnění Horního města
Věž je jediným viditelným pozůstatkem pozdně gotického opevnění litomyšlského Horního města. To několikrát v historii vyhořelo a podle silně ohořelého zdiva věž také patrně získala svoje jméno, tedy podle načervenalého odstínu zbarvení lámané opuky, ze které je postavená.
Červená věž vznikla na přelomu 15. a 16. století, v době panství Kostků z Postupic. Jejich znak najdete přímo ve zdivu věže. „Horní město se nacházelo na kopci, mělo svoje vlastní opevnění a s Dolním městem bylo spojené fortnou,“ vysvětluje Vladislava Říhová z Katedry humanitních věd Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
„Hradby Horního města měly několik opevňovacích prvků, jedním z nich byla právě Červená věž a přilehlá brána, která směřovala na Českou Třebovou. Věž má odhalené zdivo, a tak můžeme dobře pozorovat, jakým způsobem sloužila,“ dodává Vladislava Říhová. „V západním průčelí je například dobře patrný zazděný portál, kterým strážní a obránci vstupovali přímo na hradby.“
Červená věž má podobu hranolu a dosahuje výšky 15.60 metrů. Dodnes jsou na několika místech vidět pozůstatky obranného systému, například prostory pro zasunutí dřevěných klínů, které zevnitř zajišťovaly dveře. O tom, jak věží procházely dějiny i návštěvníci, svědčí vyryté nápisy ve zdech, nejstarší pochází z roku 1711.
Přestavba věže
Po roce 1635, kdy Litomyšl postihl další z pustošivých požárů, Horní město začalo chátrat. Věž ztratila svoji obrannou funkci, údajně sloužila jako sklad a také k bydlení. Vnitřní prostor věže se upravoval v souvislosti s výstavbou barokního domu č. p. 3, kde měli své sídlo úředníci správy panství. Dnes se v této budově nachází hlavní budova Fakulty restaurování.
Dřevěné zastřešení věže a zdejší vyhlídka je novodobá záležitost. Stavba nového interiéru věže, rozčleněná do tří podlaží, spolu s tímto novým zastřešením, byla provedena v roce 1995, a to podle návrhu architektů Mikuláše Hulce a Evy Antošové. Zdejší areál totiž od roku 1993 využívala nově založená soukromá Škola restaurování a konzervačních technik, později Institut restaurování. Ve věži vzniklo Muzeum restaurování a historických technologií. Jeho sbírky jsou v současné době uloženy převážně v depozitáři.
Zastřešená vyhlídka se nachází ve výšce 15 metrů. Návštěvníci musejí zdolat sedm desítek metrů po poměrně příkrém, ale bezpečném dřevěném schodišti. Z vyhlídky je krásný výhled přes střechy pivovaru na renesanční zámek, Piaristický chrám, Klášterní zahrady a panorama Litomyšle.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.