Sucho vytlačuje z měst původní české stromy. Šanci dostávají platany a dřezovce
Stromy ve městech trpí velkým suchem. Potvrzuje to zahradník Jaroslav Vintera, který si do studia Českého rozhlasu Pardubice odskočil od zavlažování nově vysazené aleje stromů nedaleko Pardubic.
„V péči máme přes šest a půl tisíce stromů. Snažíme se ochránit je před suchem. Zaléváme, děláme redukce mladých stromů, které přischly, opravujeme kotvení, obnovujeme závlahové mísy, snažíme se, aby přežily. Také bojujeme s chorobami, které souvisí se stresem z vedra. Ale ne vždy se to daří,“ říká zahradník Vintera.
Změna koncepce výsadby je nutná
Vegetace se mění, zejména na jižní Moravě je to viditelné na první pohled. „Musíme si na oteplování zvyknout, začít přemýšlet trochu jinak a změnit sortiment dřevin. Náš národní strom lípa srdčitá už není ve stromech doporučených pro výsadby do měst. Má malé listy a velký výpar a nesnáší sucho. Ale jsou stromy, které to snáší. Hodně se používají platany. Jsou to stromy, které mají velké rozměry, přinášejí dostatek stínu, listy jsou kožovité, kořeny drží dobře vodu. S nimi se můžete setkat před Automatickými mlýny v Pardubicích. Vypadají krásně. Když je sázeli, nebylo to v optimální dobu, ale zvládly to krásně,“ míní Vintera.
Dalším perspektivní strom je podle Jaroslava Vintery dřezovec trojtrnný. Má trny dlouhé dvacet až třicet centimetrů, pozor, projdou pneumatikou. Můžete je vidět třeba u Památníku Zámeček. Ale do měst se sází beztrnná forma. Vypadá trochu jako akácie. Tyto stromy snášejí sucho, mají jemný, svěže zelený list.
Šanci na přežití má dub letní, cer nebo šípák
Z původních českých stromů je podle Jaroslava Vintery nejperspektivnější dub letní, na jižní Moravě dub cer nebo dub šípák. Teď se k nám rozšiřují i duby z jižních krajin, například dub uherský je vhodný do města. Ale rostou pomalu, chvíli to trvá, než je to krásný strom, a my jsme generace, která nerada čeká.
Pajasan má červenou
Pozor na pajasan žláznatý nebo javor jasanolistý. Jsou to dva invazní druhy, se kterými začíná být velký problém. „Jsou to stromy krásné, plně vitální, snáší neskutečné podmínky, ale jejich rozsemeňování je takové, že dokážou zničit původní druhy. Zejména na jižní Moravě máme řadu měst úplně zaplevelených pajasanem žláznatým, zbavit se jich není možné,“ varuje zahradník Jaroslav Vintera.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
