Sudetskou pěšinou po východních Krkonoších

11. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Po odsunu sudetských Němců svahy východních Krkonoš zarostly smrkovými lesy

Poválečný odsun Němců způsobil v Krkonoších veliké změny. Nejen ve složení obyvatel, ale i v proměně krajiny, kdy horské louky po staletí sekané a spásané zarostly smrkovými lesy.

Zemědělské práce na strmých kamenitých políčkách musely být velmi úmorné. Na hranicích pozemků vznikaly agrární valy – kamenné zídky, které vznikly vynášením kamenů z polí a kosených luk. Tyto hrázky jsou dnes k vidění i uprostřed vzrostlých lesů. A jsou připomínkou toho, kde všude bývala dříve pole.

Na pastvinách se pásly krávy a kozy a louky se dvakrát ročně sekaly. Seno se sváželo na rohačkách do chalup a v zimě se s ním krmil dobytek. Hospodaření v horském terénu bylo pro nové osídlence velmi obtížné a to byl důvod, proč mnoho sídel zaniklo.

Zmizelé Sudety

Ve vesnici Sklenářovice žilo před válkou kolem 220 lidí, bylo zde přes 40 chalup, škola a dvě hospody. V hostinci Zlaté Rýchory se pravidelně pořádaly tancovačky, slavily se tu svatby a scházely se spolky. Kromě prostých hospodářů tu byl i kovář a kolář. Ten měl na potoce malou elektrárnu a jako jediný ve vesnici měl elektrický proud.

Těžko přístupné údolí a fakt, že do vesnice nebyla zavedena elektřina, způsobilo, že se ves nepodařilo po odsunu Němců znovu osídlit. Definitivní konec přišel s akcí „Demolice" v roce 1959 až 1960. Ženijní jednotka československé armády pomocí trhavin a vojenské techniky srovnala se zemí na tehdejším trutnovském okrese celkem 254 objektů. Bohužel i celé Sklenářovice.

Dřevěný kříž připomíná, kde dříve stál Glasendorf, vesnice Sklenářovice

Po šedesáti letech divoká krkonošská příroda vesnici doslova pohltila. Zachovalo se několik kamenných podezdívek domů, boží muka a kamenný most přes Zlatý potok. Louky a sady zarostly a díky minimální údržbě zde vznikla ojedinělá přírodní lokalita. Proto bylo v roce 2009 celé údolí bývalé vesnice prohlášeno přírodní památkou Sklenářovické údolí.

V Horním Maršově na Dotek

Na spadnutí byla i stará fara v Horním Maršově. Lidé ze sdružení Sever ji ale spadnout nenechali, před 14 lety chátrající budovu od církve koupili a díky státní dotaci ji opravili. Dnes je tato chráněná kulturní památka vybavená moderními ekologicky šetrnými technologiemi.

Centrum si dává za úkol předvést a naučit především děti, jak snížit zátěž na životní prostředí. Součástí fary je i zahrada, která usiluje o přidělení certifikátu přírodní, nepoužívají se v ní hnojiva, pesticidy ani rašelina. Je v ní velké množství budek a úkrytů pro drobná zvířata a rostou v ní původní odrůdy schválené odborníky z KRNAPu.

K faře patří kostel. A nově opravený kostel Nanebevzetí Panny Marie v sousedství je skutečně krásný. Je to nejstarší stavební památka východních Krkonoš. Farní infokoloniál má otevřeno každý den, tady dostanete kromě informací o nejlepších turistických trasách v okolí i klíče od kostela.

Starý kostel v Horním Maršově je po celkové rekonstrukci a je nádherný

Starému kostelu zůstal luteránský kabát

Starý kostel v Horním Maršově byl postaven v roce 1608. Ještě předtím už v polovině 16. století tu ale stával kostelík dřevěný. Až do Bílé hory byl kostel luteránský a něco z příznačné strohosti mu zůstalo. O to více vyniká zlatý barokní oltář. Sochy z tohoto oltáře jsou zcestovalé. V devadesátých letech byly čtyři z nich ukradeny. Starosta Maršova je ale po několika měsících při pracovní cestě do Prahy náhodně objevil ve výloze jednoho starožitnictví. Zalarmoval policii a dvě sochy se vrátily zpátky do domovského kostela.

autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.