Svět Komenského ve Fulneku připomíná v moderně pojaté expozici jeho působení coby kněze a učitele

19. prosinec 2021

Svět Komenského Fulnek. Ten se návštěvníkům otevírá v historických prostorách bývalé Jednoty bratrské ve městě Fulnek v Moravskoslezském kraji. Nová expozice s názvem Na prahu vichřice je zaměřená na pobyt Jana Amose Komenského ve Fulneku v dobách jeho mládí, kdy zde působil jako kněz a učitel. Expozice vyzdvihuje především jedinečnost kaple, ve které Komenský kázal.

Jana Amose Komenského představuje expozice tak, jak jej měli možnost poznat měšťané malého poddanského města na prahu třicetileté války. Nabízí možnost setkat se s mladým správcem bratrského sboru, rektorem školy a knězem, který přichází v bouřlivém roce 1618 do převážně německého města na pomezí Moravy a Slezska. Ve Fulneku Komenský prožil necelá čtyři léta a stal se pro něj jedním z posledních klidných zastavení před jeho dlouhou evropskou poutí.

Expozice Na prahu vichřice je umístěna v areálu bývalého bratrského sboru, který je národní kulturní památkou. Samotný původní objekt špitálu a kostelíku z 15. století prošel množstvím proměn z pohledu stavebně historického, funkčního i náboženského, což expozice také připomíná. Stejně jako samotnou Jednotu bratrskou a její působení ve Fulneku.

Svět Komenského Fulnek

V jednoduše, citlivě a zároveň moderně pojaté expozici návštěvníci najdou dotykové multimediální kiosky, nabízející například dabing dobových pramenů a ukázky dobového zpěvu. K nejcennější vystaveným exponátům patří kancionál z 15. století pocházející z Fulnecka, který se dochoval v Piaristické knihovně v Příboře. Vedle něj zaujme také oltářní ubrus, který se používal během bohoslužeb Jednoty bratrské.

Kaple, ve které Komenský kázal, je opatřena multimediálními kiosky
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.