Telefon zvedá do třetího zazvonění a pracuje 24/7. Nový mluvčí záchranky si plní sen
Operátor, výjezdový záchranář a poslední dva měsíce taky tiskový mluvčí. Josef Strašík se pro tuhle práci narodil.
„Že se stanu záchranářem, byl můj celoživotní sen. V 6. třídě jsem začal chodit na zdravotnický kroužek, protože tam byly moc hezké holky. Pak jsem šel na zdrávku. Přemýšlel jsem, jestli nebudu hasič, ale protože nejsem úplně manuálně zručný a jsem spíš na jemnější práce, rozhodl jsem se pro dráhu záchranáře a byla to nejlepší možná volba.“
Volno neexistuje
Strašíka odjakživa bavila mediální komunikace. „Když se uvolnilo místo mluvčího u nás na záchrance, tak jsem o to projevil zájem a byl jsem oslovený vedením. Komunikuji s veřejností, organizuji různé akce, spravuji sociální sítě a všeobecně buduji dobré jméno naší záchranné služby.“
Jeho pracovní doba je doslova 24/7. „Musím být pořád na příjmu. Když se děje něco vážného, o co by se mohla zajímat média, pošlou mi z dispečinku přes tlačítko varovné upozornění. Přijde mi zpráva. A když slyším v soukromí sanitku, vždycky zpozorním a přemýšlím, kam asi jedou.“
Co se děje, když voláte sanitku?
Podle Strašíka do tří zazvonění operátor zvedá telefon. „Pak potřebuje vytěžit vaši adresu, jména. Musí se vyptat na spoustu důležitých věcí. Mnozí lidé si myslí, že k nim přijede ten, s kým mluví. Přitom posádka může být už na cestě. Výzva k ní může jít už během hovoru, pokud jde o akutní výjezd. Je tedy důležité odpovídat operátorovi.“
Čtěte také
V jedné řadě stolů sedí calltakeři, kteří vyřizují telefonáty a vepředu zase dispečeři, kteří rozhodují o tom, odkud a kam kdo pojede. Záchranář se už během studia seznamuje s psychologií. Má ji jako předmět. „Myslím si, že ještě důležitější je empatie. Vžít se do toho člověka.“
V případě velkých událostí přechází operační středisko do jiného režimu. „Zúží se na nejakutnější výjezdy. Řeší se hlavní problém. Máme na to speciální postup. Každý ví, co dělat. Všechno je přesně organizované. Nemůže být chaos. O vyhlášeném traumaplánu vědí všechny posádky.“
Proč chtějí na záchrance vědět přesnou adresu, i když voláme přes aplikaci Záchranka? Můžeme kontaktovat linku 155 taky při méně vážných stavech? A co dělají operátoři, když jim někdo dlouze vypráví o tom, jak mu chytnul hrnec?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
