Stávka v Telegrafii měla své oběti

Stávka začala v deset dopoledne a zahájil ji signál bzučáku. Když gestapo zatklo první zaměstnance, stroje se znovu rozeběhly. Zatčení byli propuštěni, ale když stávka pokračovala i druhý den, gestapo zatýkalo ve velkém. Nakonec zůstalo ve vyšetřovací vazbě 17 zaměstnanců Telegrafie.

Jeden z demonstrujících dělníků Josef Kříž, který pocházel z Rájce nad Svitavou, byl v době zatýkání u svých rodičů, a na vyzvání gestapa se k výslechu dostavil až 22. září. O průběhu výslechu se můžeme jen dohadovat, jisté je, že krátce po poledni Josef Kříž vyskočil (nebo byl vyhozen) z okna gestapa, směrem do Jahnovy ulice, a přivolaný lékař MUDr. Hroch konstatoval okamžitou smrt. 

Šestnáct dalších pracovníků Telegrafie čekalo v pardubické donucovací pracovně na soud. Na začátku prosince byli převezeni do Prahy na Pankrác a 4. června 1942 souzeni. Nejvyšší trest 5 let dostal revizor Wild, ostatní dostali tresty od dvou do tří let a jeden z obviněných byl soudem osvobozen. Tresty měli vykonat v německých pracovních táborech.

František Barták se domů vrátil v rakvi

Dílenský mistr František Barták, otec 16letého syna, odešel od soudu za poslech zahraničního rozhlasu a nabádání ke stávce dva a půl roku. 4. července 1942 ho převezli do pracovního tábora Griebo, kde vězni pracovali na prohloubení koryta Labe. František napsal ještě 7. července domů dopis plný naděje, že se všichni ve zdraví setkají.

Bohužel 15.července přišel krátký telegram s oznámením úmrtí.

Telegram, který přinesl Anně Bartákové zprávu|foto:Archiv Dany Chvojkové

Rodina dostala rakev s upozorněním, že rakev nesmí otevřít. Františkův bratr ale nařízení neuposlechl a rakev otevřel. Našli ubitého bezzubého člověka, kterého manželka Anička poznala jen podle mateřského znaménka.

Do konce války Anna Bartáková nacházela ve schránce každý měsíc peníze, aby měla z čeho žít. Až po osvobození se dozvěděla, že se na ni skládali dělníci z Telegrafie, jako poděkování jejich dílenskému mistru Františku Bártákovi.

Předčasně byl ze zdravotních důvodů z německé káznice propuštěn Stanislav Novák, bohužel se osvobození nedočkal, zemřel na TBC. Na následky věznění zemřel také mechanik Jindřich Šlégl.

Památník na dvoře Tesly zase bude

Na dvoře továrny vybudovali památník v roce 1947|foto:Východočeské muzeum Pardubice

Dva roky po válce 10. května 1947 odhalili zaměstnanci už národního podniku Tesla památník svým kolegům z Telegrafie, kteří zahynuli během německé okupace. Bylo na něm 9 jmen, ne všechna jména jsou ale spojena se stávkou ze září 1941. Po příbězích lidí odsouzených za stávku i ostatních, jejichž jména jsou na desce pomníku, nadále pátráme. 

Deska z pomníku zmizela a zmizel by i dvoumetrový pomník, kdyby Jiří Kotyk z Klubu přátel Pardubicka nepřipomenul historický význam těchto 80 let starých událostí. V prostorách staré Tesly roste nový obytný komplex Nová Tesla. Developer na poslední chvíli změnil projekt a pomník umístil na malé náměstí v těsné blízkosti staré budovy Telegrafie.

Do budoucna tak zůstane uchována památka na odvážné zaměstnance Telegrafie.