Tisíce i miliony let. Podskála je jako geologická učebnice

Zákoutí krajiny u obce Skála a osady Podskála působí zvláštním dojmem už na první pohled. Podskálou protéká potok Žejbro, nad kterým se tyčí až třicet metrů vysoká opuková skalní stěna. Na jejím okraji, ve výšce 370 metrů nad mořem, leží obec Skála.

Tohle zvláštní místo si lidé vyhlédli už ve středověku. Možná kvůli zrníčkům zlata v potoce, ale hlavně kvůli kvalitní pitné vodě. Kdysi do Podskály mířili také lázeňští hosté. Dnes je to oblíbený turistický cíl, který ovšem láká i lovce zkamenělin. Do Podskály se můžete vydat procházkou z Chrasti, Podlažic nebo Vrbatova Kostelce, dovede vás tam značená turistická stezka.

8 fotografií

Osada je úzce spojená s historií podlažického kláštera. Už ve středověku tu stávala kaple, kde měl být pochován vladyka Vrbata, který nedalekému klášteru v Podlažicích věnoval svůj majetek. Kostelíku se kdysi proto říkalo „U svatého Vrbaty“, i když byl zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Původní objekt nahradil kostelík, který na konci 17. století vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talmberka. Podskála byla dlouhá léta poutním místem, malé lázně tu vznikly v 19. století.

Mušle a zkamenělí červi

Podskála je nejen romantické zákoutí, ale z pohledu geologů a paleontologů jde o velmi unikátní místo. V této „geologické učebnici“ mohou číst i laikové. A to díky informačním panelům Geoparku Železné hory. Na nich se můžete dozvědět, jak místní krajina mohla vypadat v době, kdy byla ještě okrajem moře.    

Skalní stěnu tak možná budete vnímat v trochu jiném světle. Pochází zhruba z doby před devadesáti miliony let. O kousek dál, proti proudu potoka Žejbro, uvidíte velké balvany ze žul, hlubinných vyvřelin. Ty spadají do období před 250 až 300 miliony let. A pokud se vydáte proti proudu potoka ještě dál, můžete se setkat s břidlicemi. Při troše štěstí na nich možná objevíte i zkamenělou faunu z období prvohor, otisky staré 300 až 400 milionů let.

Ukázka tzv. bouřkového sedimentu s akumulací mlžů, plžů, ale i úlomků rostlin, které lze při troše štěstí najít na březích Žejbra u Podskály|foto:Národní geopark Železné hory

Podskálu a její okolí si proto oblíbili právě hledači zkamenělin. Na březích potoka Žejbro, nejen pod skalní stěnou, mohou najít otisky prehistorických rostlin, ale i červů nebo mušlí. Dokonce i jejich zkamenělou změť. O co se jedná? Je to typická ukázka prehistorického bouřkového sedimentu někdejšího moře s akumulací mlžů, plžů, ale i úlomků rostlin. Mimo jiné obsahuje tento sediment často fossilii mlže Protocardia hillana, který je typický pro pobřežní části křídového moře Železných hor.

Prameny i zlato 

Podskála je známá svými prameny. Kdysi, ještě před založením benediktinského kláštera v Podlažicích, pravděpodobně přišli mniši právě na Posdkálu. Jak ukázaly geologické průzkumy v posledních desetiletích, tenkrát se v Podskále vyskytovalo zlato. Geolog Daniel Smutek, který se o oblast Železných hor zajímá už velmi dlouhou dobu, připouští, že je dost pravděpodobné, že tu právě řádoví bratři kdysi mohli zlato také rýžovat. Každopádně množství kvalitní pitné vody i výjimečnost místa udávaly směr místních dějin.

Podzemní vývěry mohou návštěvníci Podskály pozorovat dodnes. Voda, vytékající z opukového podloží, je lahodná a obyvatelé obce Skála ji běžně pijí. Zajímavé také je, že voda v potoce Žejbro, který protéká horninovým prostředím rozpukaných pískovců, se tu částečně ztrácí. Tato ztracená, infiltrovaná voda, se potom „objevuje“ v údolí Žejbra u Podlažic.