Toužil po něm baron Rothschild i následník rakouského trůnu. Unikátní klenot Chrudim nikdy nevydala
Regionální muzeum v Chrudimi ve svých sbírkách opatruje velmi vzácný renesanční šperk. Vyprávějí se o něm legendy. Kdo ho vyrobil a jak se v Chrudimi přívěšek, jehož ústřední postavou je sv. Jiří, vlastně ocitl?
Z hlediska historie umění se jedná o výjimečný artefakt, a to i v evropském kontextu. Obecně je tento zlatý šperk s drahými kameny označovaný jako závěsek se sv. Jiřím a s největší pravděpodobní byl vyrobený už v 16. století. S jeho příběhem je ale spojená řada otazníků. Odborníkům se zatím nepodařilo určit, v jaké zlatnické dílně vznikl, kdo si tuto drahou ozdobu objednal nebo kdo ji vlastnil.
Závěsek je i s kroužkem na zavěšení vysoký 10 cm a v nejširším místě měří 5,7 cm. Představuje sv. Jiří klečícího na drakovi, kterého bodá kopím. Klenot zdobí několik perel, diamanty, rubíny a smaragdy. Živost mu dodává barevný smalt. Velmi působivé je také tělo draka, zdobené perletí. Závěsek je, až na mosazný úchytový kroužek a Jiřího kopí, vyrobený ze zlata.
Uzdravení ruského generála a zázračný obraz
Jak přibližuje kurátorka chrudimského muzea Daniela Klvaňová, o původu závěsku kolují v Chrudimi legendy. „Ta nejznámější je spojená s obdobím napoleonských válek. Když do Chrudimi přitáhli Rusové, tak mezi nimi byl také jeden nemocný generál. Ovšem v Chrudimi se úplně uzdravil a věřil, že se tak stalo zásluhou zázračné moci obrazu sv. Salvátora v kostele Nanebevzetí Panny Marie, a tak na oltáři zanechal cenný přívěšek,“ vysvětluje kurátorka a dodává, že podle jiné verze klenot na oltář položil anonymní dárce, rovněž jako poděkování za uzdravení.
Závěsek se sv. Jiřím podle historiků vznikl s největší pravděpodobností v Čechách nebo jižním Německu ke konci 16. století, o čemž svědčí technika práce, slohová čistota i bohatá barevnost.
Jakou konkrétní předlohou se šperkař inspiroval, známé není, ale jeho kompozice se velmi podobá stylu Jana Collaerta staršího (také Hans nebo Johannes Collaert, 1525/1530-1580), vlámského grafika, kreslíře a rytce, který poskytoval své návrhy také pro výrobu tapiserií či šperků. Collaert byl zakladatelem dynastie rytců, která sehrála významnou roli v době, kdy se Antverpy staly jedním z předních center grafiky v Evropě na přelomu 16. a 17. století.
Kopii prezident Svoboda nezískal
Závěsek byl ještě v 19. století uložený v sakristii chrudimského kostela. Pravděpodobně v této době z něj kdosi vyjmul některé drahé kameny a nahradil imitacemi. „Pozornost se na chrudimský klenot upřela v roce 1891, kdy byl vystaven na Jubilejní výstavě v Praze. Chrudim dostala také nabídky ke koupi šperku. Usiloval o něj i například velký sběratel umění baron Salomon Meyer von Rothschild, majitel železáren na Ostravsku nebo arcivévoda František Ferdinand d’Este.
Po té, co se církev zřekla třetinového podílu na vlastnictví renesančního klenotu, chrudimští radní závěsek uschovali v pokladně obecního úřadu. V roce 1898 byl předán do péče Průmyslového musea pro východní Čechy v Chrudimi a od té doby se nachází v muzejních sbírkách.
V roce 1969 chrudimský městský národního výbor zadal klenotnickému ateliéru Ústředí uměleckých řemesel v Praze výrobu kopie. „Zlatníci se s touto kopií účastnili soutěže o nejlepší uměleckořemeslné dílo, kterou ve své kategorii vyhráli,“ doplňuje kurátorka Daniela Klvaňová a dodává: „Kopie se od originálu liší tím, že je osazena syntetickými kameny, ale ryzost zlata je vyšší. Údajně měla být tato kopie věnována prezidentu Ludvíku Svobodovi, ale k daru z dodnes neznámých důvodů nedošlo.“
Věrnou kopii slavného šperku se sv. Jiřím si návštěvníci chrudimského muzea mohou prohlédnout ve stálé expozici Mozaika z dějin regionu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
