Tradiční prosincové obchůzky naše předky bavily i strašily. Lucii ani Ambrože byste si do obýváku nepozvali
Na svatou Barboru vycházely první z prosincových obchůzek. Strašidelně vypadající dívky či ženy zahalené do bílých hábitů s tváří zabílenou moukou procházely domy. Příchod ohlásilo šlehnutí prutu do okna. Vcházely beze slova a zkoušely děti, zda se modlí. Pokud ano, odměňovaly je sladkostí. Pokud ale odhalily hříšníka, bylo zle a dostal našleháno.
„Někde chodí průvod Barborek i dnes, plošné zdržení zvyku ale bohužel vymizelo,“ říká Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Svatý Ambrož hned po Mikuláši
Téměř zapomenuty jsou obchůzky svatého Ambrože, který má svátek 7. prosince.
„Vesnici obcházela za soumraku tajemná postava s vysokou čepicí a tvář jí zakrývala rouška. V jedné ruce měl Ambrož uzlík s cukrovinkami, aby přilákal děti, a ve druhé koště polepené papírem, aby je odháněl. I tato obchůzka měla pobavit děti ve vesnici a obohatit tohle adventní postní období,“ popisuje téměř zapomenutý zvyk Soňa Krátká.
Lucie patronkou předení
Svatá Lucie má svátek 13. prosince. V tento den vycházela na obchůzku maskovaná postava Lucka. Nevšímala si dětí, ale měly z ní strach hospodyně. Jako patronka přadlen vyžadovala na svůj svátek pokoj od předení. Jakmile ženy nachytala při práci, pomstila se jim.
V pramenech je tato tradiční obchůzka doložena hojně v 19. století a méně už ve století dvacátém.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
