Trápí vás stále rýma nebo bolesti hlavy? Podívejte se doma po plísni

Nenápadné tmavé skvrny na zdi nebo stará skříň prorostlá dřevokaznou houbou. Plísně nejsou dobrými spolubydlícími, jak odborníci dobře vědí. Makrobioložka Dana Hanuláková mluvila v poradně Apetýtu o tom, jak na naše zdraví plísně v domácnosti působí a co se s nimi dá dělat.

Nejprve je třeba si uvědomit, že plísně se vyskytují úplně všude – v ovzduší, půdě i ve vodě. Bylo by tedy s podivem, kdybychom je doma neměli. Klíčem ale je nevytvářet podmínky k jejich nadměrnému množení.

„Pokud mají dostatečnou vlhkost a teplotu, nejsou to žádní nevinní tvorové, ale mohou nám působit různé zdravotní potíže. Jako jsou třeba alergie, záněty horních cest dýchacích, kašel, podrážděné sliznice, kůže a podobně,“ upozornila odbornice.

Dodala, že lidé, kteří žijí v zaplísněných prostorách mají často pocit, že jsou nemocní, i když lékaři nedokáží stanovit žádnou diagnózu. Plísně totiž mohou způsobovat mykózy, mykoalergózy, tedy jiné fungování našeho organismu než na jaké jsme zvyklí, ono podráždění, a také mykotoxikózy. Houby jsou totiž schopné produkovat houbové jedy, které se nazývají mykotoxiny.

Problém může být i klimatizace na pracovišti

Nejspolehlivějším prostředkem proti plísním je pravidelné větrání. Bez ohledu na to, jaké je venku právě počasí. „I v zimě je dobré vyměnit ten vlhký vnitřní vzduch za ten suchý venkovní vymražený. Plísně nemají rády průvan,“ upozornila Hanuláková.

Vzhledem k tomu, že plísně mohou produkovat jedy, bychom se měli úplně vyvarovat konzumace plísní napadených potravin. Opravdu nestačí napadené místo vykrojit.

Pobyt v zaplísněných prostorách může způsobovat kromě onemocnění dýchacích cest i další nepříjemné příznaky – bolesti hlavy nebo nevolnost.

Plísně v bytě představují tuhého soupeře, ale dají se porazit|foto: Martin Čuřík

Pokud se u vás tyto obtíže projevují pouze v pracovním týdnu, dobře se rozhlédněte na svém pracovišti. Existuje dokonce termín „Monday disease“ neboli pondělní nemoc. Znamená to, že lidé trpí potížemi v pracovním týdnu, protože na jejich pracovišti se plíseň vyskytuje, zatímco o víkendu se jim uleví.

Dalším podobným termínem je „syndrom nemocných budov“, který se týká hlavně budov vybavených klimatizací. Z ní se velmi často odprašují plísně. „V Americe je to velký problém, tam je až 30 procent budov takto napadených a lidé kvůli tomu mají zdravotní problémy,“ upozornila odbornice.

Pozor je třeba si dávat také na místech, která nebyla delší dobu větraná. Typickým příkladem jsou chaty a chalupy, které se na delší dobu zavírají a plísně se tam mohou volně šířit.

„Byla jsem přizvána do chalupy, kde byl cítit zápach hub, a pídili jsme se po důvodu. Nakonec jsme našli dřevomorku zažranou v posteli tak, že postel v podstatě přirostla k podlaze. I když do pokoje příliš často nechodili, měli velké potíže,“ konstatovala Dana Hanuláková.

K růstu plísní ale může přispívat i sušení vypraného prádla uvnitř v bytě. Pokud opravdu není jiná možnost, jak jej sušit, je třeba tento vliv vyvážit důkladným větráním.

Zdrojem plísní ale může být i mnoho květin v bytech, velká akvária, půda v květináči nebo třeba odpadkový koš.

Pokud se rozhodnete s plísní v bytě bojovat, pečlivě vybírejte přípravek, který zvolíte. Některé z těch, které jsou v drogerii k dostání totiž pouze zamezují růstu, ale houbu skutečně nezabijí. Vůbec přitom není nutné používat přípravek s chlórem, na trhu je mnoho přípravků bez něj.