Trenérka olympijské vítězky: Ve skupině jsem pro ni neměla místo

„Ani jsme nevěděli, jestli tam kvůli politické situaci pojedeme. V poslední fázi jsme trénovali v Německu. Denně jsem četla noviny, abych věděla, jestli odjela část naší výpravy. Po návratu jsme zažili plné letiště, zájem o Milenu byl možná větší, než by člověk čekal. Obě dvě jsme byly velice spokojené,“ vzpomíná Čermáková.

Její svěřenkyně tehdy měla 16 let, se skoky začínala v 8 letech. „Když přišla, nevěděla jsem, kam ji zařadit. Do žádné ze skupin věkově nepasovala. Úpěnlivě se na mě dívala, že jsem jí podlehla. A dobře jsem udělala.“

Kázeň musí být

Marie Čermáková prý byla jako trenérka přísná, ale spravedlivá. „Přiklonila bych se k tomu, že jsem byla přísná. Trvala jsem na tom, aby přesně docházeli a navíc při provádění skoků je potřeba, aby se dělaly přesně. Jinak to může skončit naplocho na břicho nebo naplocho na záda. A abych byla nespravedlivá, k tomu jsem neměla důvod.“

Pardubice bývaly baštou skoků do vody

Do Pardubic Marie Čermáková přišla v roce 1990 kvůli zdejšímu skokanskému areálu. Mrzí ji, že dnes už nefunguje: „Bylo tady několik velkých světových soutěží. Bohužel s tím je konec. V Pardubicích ale zůstanu, kam bych se stěhovala…“

Alespoň trénovat se v Česku dá, ale bazén v Praze neodpovídá světovým parametrům a v Brně není zařízení kompletní. Země se proto musí obejít bez pořádání velkých mezinárodních soutěží.

Tituly i boule…

Z aktivních dob si host Dobrého rána odnesl jedenáct titulů mistryně republiky ze třímetrového prkna. K závodění ji přivedla kamarádka. „Když jsem chtěla jako ona plavat, řekla mi, že bych díky své obratnosti měla skákat do vody. Předtím jsem se chodila v Brně dívat přes široké mezery v plotě, jak tam velcí skokané trénují. Už tehdy se mi ten sport velice zalíbil,“ vzpomíná úspěšná žena.

Trenérka Marie Čermáková|foto: ČRo Pardubice

Kuriózní chvíli zažila týden před svatbou. Při závodech skončila na dně s boulí a s rozbitým nosem. Na svatebních fotografiích si ji musela zamaskovat…