Trenérka triatlonu: Správný kouč má být přátelský i přísný. A taky má ukázat, co chce
Akce Díky, trenére zveřejnila seznam 16 adeptů na titul Trenér mládeže 2024. Mezi semifinalisty soutěže je taky Ladislava Marková, trenérka triatlonu ze Svitav.
„Byla jsem překvapená. Ani jsem tuhle anketu neznala. Když mi volali z agentury, že jsem postoupila do nějakého výběru, tak jsem původně ani nevěděla, o co jde. Pak mi došlo, že mi přišel mail s informací, že jsem byla nominována a abych odpověděla na pár otázek. To bylo zrovna na soustředění v Toskánsku. Pořád jsem to odkládala, a pak už byl deadline a říkala jsem si, že bych na to měla odpovědět. Nakonec z toho vyšel postup mezi těch 16 kandidátů na titul. Teď budu natáčet medailonek. Následně odborná komise vybere 8 finalistů,“ popisuje.
Vztah ke sportu – nutná podmínka
Přestože trenéři jsou důležitou součástí vedení dětí k pohybu a podpory sportu, řada z nich to dělá bez jakékoliv finanční odměny. Průzkum agentury Ipsos uvádí, že si přitom rodiče myslí, že trenéři jejich dětí dostávají za svoji práci v průměru přes 13 500 korun měsíčně.
„Tahle informace mě pobavila. Práce by asi měla být oceněná, ale když to člověk nedělá s láskou a jenom pro peníze, taky to není ono. Já se živím něčím úplně jiným. Pracuju jako účetní. S manželem pořádáme sportovní kempy a různé workshopy. Trenérství mě neživí. Peněz není nikdy dost. Našemu klubu by určitě pomohly. Každá koruna dobrá. Snažili bychom se je dát na jeho provoz, pronájmy a podobně.“
Výběr podle trenéra
Osobnost trenéra má vliv na výběr sportovního kroužku. Devět z deseti rodičů ho dětem vybere právě podle něj. „Jsem ráda za rodiče, kteří nám důvěřují. Klub jsme společně s manželem založili před 5 lety. Triatlon ve Svitavách neměl žádnou historii. Já ho dělám od nějakých 20 let, ale vždycky jsem závodila za jiná města. Bylo mi líto, že jako Svitavačka nemůžu na závodech Svitavy reprezentovat. Proto nás napadlo vytvořit si klub,“ vzpomíná Marková.
„Jsem pořád ještě aktivní závodnice, ale měla jsem nějaké zranění a vypadalo to, že už závodit nebudu. Chtěla jsem veškeré zkušenosti předat. Nejdřív jsem od 15 let jezdila závodně na horských a silničních kolech. Dostala jsem se až do juniorské reprezentace. Následně jsem přesedlala na triatlon. Chtěla jsem tedy něco tomu sportu vrátit.“
Marková si myslí, že dobrý sportovec neznamená automaticky dobrý trenér. „Nestačí jenom závodit. Ráda dělám věci pořádně, a proto jsem si ještě dodělala trenérské vzdělání. Mám licenci trenéra cyklistiky, atletiky a triatlonu. Myslím si, že vzdělání je důležité. Trenér by neměl zakrnět. Jsem přesvědčená, že trenér by měl umět dětem ukázat, co po nich chce,“ vysvětluje.
„Snažím se skočit do vody, ukázat něco na stadiónu. Tuhle filozofii máme s manželem společnou. Trenér by měl určitě být přátelský, vcítit se do těch dětí. Nejsou to roboti, aby jenom předváděly výkony. Mají taky své problémy a neměly by se bát se trenérovi svěřit. Ale trenér by měl být i přísný. Nemáme moc rádi, když se někdo někomu vysmívá. Máme rádi fair play, aby se děti v týmu podporovaly. Nebazírujeme tolik na výsledku, ale spíš aby v klubu byla pohodová atmosféra a přátelství.“
Trojkombinace
Triatlon je hodně náročný. Skládá se ze tří sportů. „Hodně využíváme plavců, i když to plavečtí trenéři neradi slyší. Triatlon je pro ně kompenzace jednostranného pohybu. S dětmi trénujeme několikrát týdně všeobecnou přípravu. V klubu máme více než 30 dětí, ale ne všechny mají závodní ambice. Jsme rádi za každého, kdo přijde a chce se hýbat. Snažíme se v něm rozvinout lásku ke sportu. Máme i reprezentanty. Provozujeme Středisko talentované mládeže pro Českou triatlonovou asociaci. Tyhle děti jezdí po závodech, mají pravidelnou tréninkovou činnost a jezdí na velké závody včetně šampionátů. Jako malý klub jsme už získali spoustu úspěchů.“
Marková trénuje děti i distančně. Opava, Hradec Králové, Dobruška, Jihlava. „Vzdálenost nehraje roli. Můžeme se potkávat na víkendových anebo prázdninových akcích.“
TOP 16 semifinalistů Díky, trenére
- Filip Balcar, fotbal, Bílá Třemešná
- Simona Baráková, lakros, Radotín
- Jan Brunec, judo, Ostrava
- Jana Burišková, moderní gymnastika, Brno
- Martin Hamada, fotbal, Varnsdorf
- Tomáš Horáček, volejbal, Praha
- Roman Jánský, dance school, Karlovy Vary
- Václav Kratochvíl, rugby, České Budějovice
- Radovan Maléř, americký fotbal, Praha
- Markéta Markelová, judo, Nový Jičín
- Ladislava Marková, triatlon, Svitavy
- Tomas Šašinka, požární sport, Pitín
- Richard Vaněk, softball, Ledenice
- Anna Velichová, krasobruslení, Žebrák
- Iveta Wohlmuthová, atletika, Ostrov
- Ladislav Zrůst, basketbal, Borotín
Související
-
Triatlon na vedlejší kolej. Nejlepší český závodník chce být strojvůdcem
Když se dostal mezi top sportovce, zjistil, že tento svět není pro něj. Vyslyšel hlas svého srdce a míří do mašiny. Možná už příští rok vás Radim Grebík na železnici sveze.
-
Jeden z hráčů chodí s jeho dcerou. Hokejbalový trenér Mašík svůj sport miluje
Česká reprezentace byla na mistrovství světa velmi blízko ke zlatu. Těsná finálová porážka doteď nepřebolela.
-
Softbalista Koblížek: Ráno mi řekli, že chybí hráči a odpoledne jsem hrál extraligu
Už jako dítě se dostal k basketbalu, kde prošel přes všechny kategorie až do té dospělé. Tam si jeden rok zahrál profesionální soutěž. Když skončil, přišla otázka co dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka