Tři stovky handicapovaných dětí z Pardubic sedí v lavicích se zdravými spolužáky

Sbírání kukuřice do kelímku je ideálním nácvikem na Braillovo písmo: levá ruka fixuje, zatímco pravá jemně pracuje
Sbírání kukuřice do kelímku je ideálním nácvikem na Braillovo písmo: levá ruka fixuje, zatímco pravá jemně pracuje
Učitelé z pardubických škol se začleňování handicapovaných dětí mezi zdravé spolužáky nebojí. Už několik let přijímají vozíčkáře, autisty i děti s dětskou mozkovou obrnou. Současně ale tvrdí, že integrace musí mít své meze a že záleží na individuálních schopnostech postiženého školáka.

V deváté třídě, kam se vypravil redaktor Ondřej Wolf, se vzdělává i handicapovaný David. Má speciální nakloněnou lavici, speciálně uzpůsobenou židli, aby mohl dobře vstávat a samozřejmě po ruce i pedagogickou asistentku Lucii Kubátovou.

„David je poměrně samostatný, takže vše je v pořádku. Teď mu pomáhám v matice při rýsování. Jinak, co se rychlosti týče, když potřebuje dopisovat, tak mu dopisuju látku,“ říká Kubátová.

Davidovi se v deváté třídě líbí a jeho nejoblíbenější předmět je chemie. Patnáctiletý školák má dětskou mozkovou obranu, hůř mluví a špatně se mu chodí. Na této základce je už od první třídy a do žákovského kolektivu zapadl.

„Když David potřebuje pomoc, tak mu pomůžeme, třeba do schodů, když tu není paní asistentka,“ říká jeho spolužák.

Dítě s obrnou? Pro školu žádný problém

Podle učitelky matematiky Jany Křenové David učivo zvládá. „Když se ho na něco ptám, tak vím, že to bude něco krátkého, abychom se nezadrhli, protože občas je to složitější. Vím, že ví, že dává pozor. Navíc má perfektní asistentku. Nedá se říct, že by byl ve třídě břímě. Je šikovný. Ve srovnání s ostatními stíhá a nad některými i převyšuje. Není problém.“

Základní škola Npor. Eliáše v pardubických Polabinách vzdělává v současné době pět dětí se zdravotním postižením. Kromě Davida s dětskou mozkovou obrnou má na starosti třeba také několik autistických dětí. Učitelé se shodují v jednom, všechny handicapované děti by začleňování do běžné základky nezvládly.

„Nějaký tělesný handicap, autismus, Aspergerův syndrom. Pokud je to v určité míře snesitelné pro okolí toho dotyčného člověka, tak určitě ano, ale mentální postižení by se asi nezvládalo,“ dodává ředitel školy.

Pokud do školy přijde k zápisu nějaké dítě se zdravotním postižením a úspěšně absolvuje zápis, jste připraveni takové dítě přijmout?

„Pokud to bude taková integrace, kterou budeme schopni u nás ve škole nějakým způsobem zabezpečit, tak to problém není určitě.“

Mimochodem to, že to funguje, dokládá i počet dětí, které jsou začleněné do pardubických základních škol. Podle magistrátu je jich v současné době tři sta.