Truhla patřila slavnému vojevůdci. Přišli na to až restaurátoři
Truhla Albrechta z Valdštejna je největším klenotem historické expozice Orlického muzea v Chocni. Truhlu do města dopravil Valdštejn nebo jeho doprovod. V Chocni už zůstala.
Albrecht z Valdštejna byl slavný vojevůdce a politik, nejvyšší velitel císařských vojsk v období třicetileté války. Přílišná touha po moci a hlavně jeho velké bohatství se staly trnem v oku nepřátel a samotného císaře. V roce 1634 byl Albrecht z Valdštejna v Chebu zavražděn.
Albrecht získal choceňský zámek v roce 1623 díky konfiskaci. Rudolf Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu, který na počátku 20. let 17. století choceňský zámek využíval, se totiž zapojil do stavovského povstání proti Habsburkům. Ti mu kvůli jeho aktivitám panství zabavili. Sám Rudolf se toho ale nedožil, v roce 1622 náhle a za podivných okolností na choceňském zámku zemřel.
Zámek a panství Choceň odkoupil v roce 1623, spolu s mnoha dalšími statky ve východních Čechách tedy od královské komory Albrecht z Valdštejna. Jeho majitelem byl ovšem zřejmě jen pár měsíců, tento majetek totiž záhy postoupil Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. V této době společně s Valdštejnem do Chocně dorazila i jeho truhla.
Tři zámky a klíče
Zdobená a pokovaná truhla má na šířku 106 cm, hloubka a výška činí 60 cm. Truhla je opatřena třemi zámky. Předpokládá se tedy, že sloužila spíše jako úložiště dokumentů či financí. Ostatně i v pozdějších dobách ji choceňští radní využívali jako městský trezor.
Roky ubíhaly a výzdobu truhly překrývaly nánosy nečistot. Na její původ se zapomnělo. Až v devadesátých letech minulého století na výzdobě truhly začali pracovat restaurátoři. A ti na vnitřní straně jejího víka objevili iniciály A W a vročení 1621. Restaurátorským zásahem prošel také uzamykací mechanismus truhly, který je funkční, ale proti uzamčení je v současné době zabezpečený. Proč? Nejen to v audiu přibližuje ředitel Orlického muzea Michal Hofman.
Albrecht z Valdštejna
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil v září 1583 na tvrzi v Heřmanicích u Jaroměře, jeho rodiče ale zemřeli předčasně, a tak se poručníkem stal Jindřich Slavata z Chlumu a Košumberka. Od roku 1599 Albrecht studoval na evangelické univerzitě v Altdorfu poblíž Norimberku. Kvůli své výbušné povaze a závažným incidentům musel školu opustit. Cestoval po Evropě, v italské Padově studoval matematiku a astronomii. Získal jazykové znalosti i zálibu v italské architektuře, při stavbě svých paláců později rád zval italské stavitele a malíře.
Albrecht z Valdštejna svoji vojenskou kariéru začal ve funkci praporčíka při vojenském tažení císaře Rudolfa II. proti Turkům a uherským povstalcům. Albrecht si uvědomil, že větších osobních úspěchů a kariéry dosáhne s přestupem ke katolické církvi. Konvertoval okolo roku 1606. Jeho první manželkou se stala bohatá vdova Lukrécie Nekšovna z Landeka, Albrecht po její smrti získal rozsáhlý majetek na Moravě a mohl tak realizovat své plány.
Sílící moc a majetek
Na počátku třicetileté války Albrecht z Valdštejna sloužil u moravských stavů jako nižší důstojník. Ovšem poté, co moravští stavové podpořili české povstání, postavil se na stranu Habsburků. Postupně se stával jedním z nejbohatších mužů své doby, jeho moc sílila. Albrecht sestavil vlastní žoldnéřskou armádu, s ní bojoval po boku císaře Ferdinanda II. a za své vojenské úspěchy získával zkonfiskovaná protestantská území zejména ve východních Čechách.
V roce 1625 byl jmenován vrchním velitelem císařské armády. Valdštejn skupoval rozsáhlé nemovitosti, realizoval se v Jičíně a okolí Frýdlantu, v průběhu 20. let 17. století například vystavěl honosný Valdštejnský palác v Praze.
Rozrůstající se Valdštejnův majetek a stále sílící moc vyvolávaly závist a také nedůvěru. Albrecht byl podezříván se spolupráce se Švédy a Francouzi, císař se začal obávat o své vlastní postavení a moc, protože Valdštejnovi nepřátelé se císaře snažili přesvědčit o tom, že je Albrecht velmi nebezpečný.
V lednu 1634 proto císař Ferdinand II. vydal dekret, v němž prohlašuje Albrechta z Valdštejna za zrádce a nařizuje jeho zatčení. Ten se to dozvěděl a chtěl prchnout do Saska. Návštěva Chebu se mu ale stala osudnou, 25. února 1634 ho tam císařovi vojáci místo zatčení zavraždili.
-
Krmítko
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
