Túje a jalovce patří na hřbitov. Vytvořte si veselejší zahradu

Permakulturní zahrada paní Saifrové
Permakulturní zahrada paní Saifrové

Samé jehličnany, túje, jalovce a cypřiše. Lidé, kteří nemají moc času, chtějí mít na zahradě takové rostliny, o které se nemusejí starat. Proto také na zahradách u novostaveb jehličnany převažují.

Takovým zahradám se říká monokulturní. Pokud vám ale záleží na zachování přírody, měli byste zkusit pravý opak. Zahradu permakulturní, která není založena na podobných druzích rostlin, ale na variabilitě a různorodosti stromů, keřů a květin.

Monokulturní zahrady nejsou pro přírodu šťastným řešením. „Půda se překyseluje. Túje bych volila spíš někam na hřbitov než do zahrady, kde se žije. Vždyť právě na zahradě je půda, která nás může obohatit, dát nám mnoho vitamínů a posloužit včelám, ptákům a dalším zvířatům,“ vysvětluje zakladatelka permakulturních zahrad Zuzana Saifrová.

Čtěte také

A dodává: „Pokud nezačneme sázet rostliny na naše zahrady tak, aby byly v rovnováze kyselinotvorné se zásadotvornými, ublížíme tím přírodě a samozřejmě nejvíc sami sobě. Právě jalovce a túje zapříčiňují plísňovou nemoc zvanou rez hrušňová u hrušní. Čím víc bude jalovců na našich zahradách, tím míň zdravých hrušek vypěstujeme.“

Kyselinotvorné a zásadotvorné rostliny

Oblíbené túje a další jehličnany jsou kyselinotvorné. Ale také azalky nebo hortenzie. Proto by se toto prostředí mělo vyrovnat zásadotvornými rostlinami, například listnáči. Při výběru rostlin bychom to měli brát v úvahu. Pokud chcete na zahradu borůvku, vyberte zásadotvornou kamčatskou. Nebo zkuste muchovník, kterému se také říká indiánská borůvka a má vynikající sladké plody.

Není borůvka jako borůvka

Proč je borůvka kamčatská lepší volbou? Protože je zásadotvorná na rozdíl od borůvky kanadské. Kamčatské borůvky plodí jako první už v květnu. Jsou hořkokyselé a velmi prospěšné pro jarní očistu organismu.

Permakulturní zahrada paní Saifrové

Další zdraví prospěšné a plodné rostliny, které můžete právě v tomto období sázet, jsou muchovníky, šípkové růže, angrešty, rybízy nebo josta, která je výborným křížencem angreštu a rybízu. A všechny tyhle rostliny můžete teď na podzim zamulčovat.

Mulčování slámou prospěje vaší zahradě

Sláma je zásaditá a udržuje mikroklima rostlin. Pod slámou je vlhko a vytváří se tam humus, což je pro výživu kořenů velmi důležité. Ale nejprve je nutné rostlinu zasadit. I v sázení můžete využít novinku.

Místo hnojiva použijete při sázení mykorhizní houbu. Je to houba, která podporuje kořenový systém rostliny. Mykorhiza pomáhá rostlině, aby se dobře ujala. Je to jednoduché. Vyhloubíte jámu pro danou rostlinu, zalijete vodou a nasypete mykorhizu, která se prodává v sypké formě. Je nutné si přečíst návod, abyste věděli přesné množství potřebné pro danou rostlinu.

„Od té doby, co používám mykorhizu, mi jdou rostliny určitě líp. Zkušenost s tím mám výbornou,“ potvrzuje účinky této novinky Zuzana Saifrová. Potom už zbývá jámu dosypat kvalitní zeminou nebo kompostem. A pak přijde na řadu mulčování.

Realizace zahrady u waldorfské družiny a mulčování

Mulčování se provádí tak, že se k rostlinám navrství sláma asi ve dvaceticentimetrové vrstvě. Pod slámu můžete ještě položit papírové kartony v okruhu, který kopíruje korunu keře nebo stromu. Do jara se vše krásně rozloží, budou účinkovat i mykorhizní houby a celkově vám rostliny dobře porostou.

Permakultura využívá i jedlé rostliny z přírody, jako jsou kopřivy, smetanka lékařská, sedmikráska. Část zahrady můžete nechat růst úplně volně, bez zásahu člověka. A pak je část, která se obhospodařuje. To jsou vyvýšené záhony, na kterých se pěstuje například zelenina.

Každý správný permakulturista má na své zahradě i vlastní byliny. Zahrada může být rozdělena na menší úseky, vlastně takové malé ekosystémy. Pokud máte velkou zahradu, nezapomeňte na ovocné stromy nebo vynikající ořešák.