Umělci propojení Kozlovem. Ve Třebové vystavují Švabinského s Vejrychem
Max Švabinský a Rudolf Vejrych. Oba svého času patřili do jedné rodiny. Po letech je teď spojili organizátoři speciální českotřebovské dvojvýstavy. Potrvá až do konce května.
„Výstava trochu překračuje rámec toho, co obvykle v České Třebové prezentujeme. Bude tam k vidění spousta věcí po dlouhých desítkách let,“ láká ředitel kulturního centra a místostarosta města Josef Jan Kopecký.
Na dvou místech
Vystavená díla pocházejí ze sbírek Městského muzea Česká Třebová, Městské galerie Litomyšl a od soukromých sběratelů. Představí malby, kresby, grafiky, a to při příležitosti 60. výročí úmrtí Maxe Švabinského a 140. výročí narození Rudolfa Vejrycha. Bude zároveň v muzeu i v kulturním centru.
„Vejrych stojí vedle Švabinského. Ještě dnes jedeme do Prahy. V jedné aukci se mi podařilo vydražit jedno jeho dílo. Instalace není hotová. Musíme zatlouct poslední hřebíček a na vernisáži se tvářit, že tam to dílo už dlouho visí,“ usmívala se ráno před vernisáží ředitelka třebovského muzea Jana Voleská.
„Katalog je vytištěn, hosté pozváni, ale stejně to finální se děje v den vernisáže. A navíc sbírka muzea se rozšíří o jednoho Vejrycha. Díky přípravě výstavy jsme ho poznali mnohem víc. Jeho jméno je obecně méně známé než jméno Švabinského. Pomyslně stojí v jeho stínu, ale na výstavě mají oba stejné místo. Vejrych rozhodně není žádné béčko,“ podotýká Kopecký.
Klenot z půdy
Organizátoři a tvůrci dvojvýstavy si podle Voleské nejvíc váží kolorované kresby Babička v šálu. „Max Švabinský na ní věrně zachytil babičku své první ženy Ely, a to na půdě kozlovské chaloupky. Dokázal přesně zachytit charakter portrétované osoby. Vidíte tam vrásčitou stařenku s nachýlenou hlavou, která s pokorou sumarizuje svůj život. Je to taková esence pokojného stáří.“
Dílo bylo na objednávku jednoho švédského sběratele umění. Ještě v roce 1907 bylo k vidění v Benátkách, a pak dlouhé století nezvěstné. „Až v roce 2017 se objevilo v aukci a stalo se majetkem soukromého sběratele. Právě on ji na výstavu nabídnul a zapůjčil. Ráda bych poděkovala za tu laskavost, ochotu, mecenášství.“
V chaloupce se zastavil čas
Osudy obou pánů svedl dohromady Kozlov. „Max Švabinský se zahleděl do mladičké Ely Vejrychové, sestry Rudolfa Vejrycha. Právě rodině Vejrychových patřila chaloupka v Kozlově, kam jezdívali na letní byty. Jezdil tam i Max Švabinský a začalo jeho takzvané kozlovské období,“ říká Voleská.
Chaloupka vypadá prakticky pořád stejně. Městské muzeum se o ni stará. „Kromě exteriéru můžou návštěvníci obdivovat i dochovaný interiér ze Švabinského pozůstalosti, kde je mnoho z věcí dotýkaných. Máme tam taky rodinný portrét zachycující interiér chaloupky. Když se lidé rozhlédnou kolem sebe, tak uvidí, že jsou ve stejném prostředí.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
