Unikátní hradlový most u šumavské Modravy sloužil k zachycení splavovaného dřeva
Když se vydáte na Šumavu, můžete obdivovat nejenom tamní krásnou čistou přírodu, ale také jednu unikátní stavbu. Nedaleko Modravy totiž objevíte pozoruhodný hradlový most z přelomu 18. a 19. století, který se klene přes řeku Vydru. Kdysi měl velký význam při splavování dřeva, dnes usnadňuje místní turistiku.
Hradlový most měří 72 metrů na délku a zhruba 3,5 metru na šířku a nachází se mezi Rokytou a Modravou. „Roku 1799 se začalo se stavbou Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, který měl obcházet kamenité koryto řeky. Ze všeho nejdřív byl postaven právě tento hradlový most. Už v září roku 1801 se tudy plavilo první dřevo,“ uvádí šumavská průvodkyně Veronika Kočí.
Plavební kanál se původně jmenoval Prášilský, ale později byl přejmenován podle nedaleké, dnes již zaniklé vesnice Vchynice-Tetov. Umožňoval splavit obrovské množství dřeva z dříve nedostupných šumavských lesů. „Odtud se plavilo dřevo do Prahy. Po Schwarzenberském kanále pak směrem na Vídeň,“ dodává Veronika Kočí.
Šlo přitom o velice náročnou práci. „Plavení dřeva bylo jedním z nejdůležitějších zdrojů obživy tady na Šumavě. Neplavilo se jen polenové dřevo, ale i celé kmeny. Most je tvořen žulovými pilíři a takzvanými hradly, která zachycovala plavené dřevo. Podél kanálu pak často usměrňovaly plavbu dřeva ženy dlouhými háky,“ popisuje průvodkyně.
Postupem času ale kanál začal ubývat na významu a ve 30. letech minulého století byla jeho část využita jako přivaděč vody do hydroelektrárny na nedaleké Čeňkově pile.
Technické vodní dílo, kterému se také říká Rechle, bylo za dobu své existence několikrát opravováno. Zajímavostí je, že ještě v 50. letech po něm jezdila auta mezi Rokytou a Modravou.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.