Unikátní knihovna na pražském Břevnově obsahuje na dva a půl tisíce vzorků inovativních materiálů

19. listopad 2018
Česko – země neznámá

Zajít do knihovny, kde si vybereme něco pěkného ke čtení, to patří k našemu životu už dlouhá léta. Věděli jste ale, že existuje také knihovna materiálů? Ta na pražském Břevnově nabízí více než 2 500 vzorků. Třeba nejlehčí materiál na světě nebo český materiál vyrobený z nápojových kartónů. Knihovna je součástí nezávislého informačního centra matériO, které se zaměřuje na inovativní materiály z celého světa. Své pobočky má v Paříži, Bruselu, Shanghai, Soulu a také v Praze.

Každá pobočka informačního centra matériO disponuje knihovnou, ve které jsou vzorky materiálů rozděleny do deseti skupin: Textil, Dřevo, Sklo, Plasty, Kov, Papír, Kámen/Beton, Keramika/Porcelán, Kompozity a Ostatní. V poslední skupině shromažďují materiálové kuriozity.

Nejčastějšími návštěvníky knihovny jsou architekti, designéři a další kreativci, ale načerpat inspiraci tu může kdokoli. Některé materiály jsou důkazem toho, že zpracovat se dá opravdu všechno. Na exkurze sem chodí i studenti uměleckých škol. Informační centrum matériO nabízí také online přístup do databáze materiálů. Pražskou pobočku provozuje společnost Happy Materials, která vydává i magazín Material Times a provozuje Galerii Kuzebauch, sídlící ve stejném místě, jako knihovna materiálů.

MateriO je nezávislé centrum, což znamená, že výrobci neplatí za to, že do knihovny bude zařazen jejich materiál. Pracovníci knihovny navštěvují různé veletrhy a výstavy po světě a sami určují, jestli je ten který materiál dostatečně zajímavý a inovativní, aby se do knihovny hodil. Součástí knihovny je i Šumná bibliotéka, která vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Šumná města Davida Vávry. Najdete v ní přes tisíc unikátních publikací převážně v anglickém jazyce, které se zaměřují na architekturu, design a materiály.

V Knihovně materiálů například objevíte:

Kompozitní materiál nebo zkráceně kompozit, což je obecně vzato materiál ze dvou nebo více substancí s rozdílnými vlastnostmi, které dohromady dávají výslednému výrobku nové vlastnosti. Takové, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí. Do této skupiny patří Packwall, český materiál z nápojových kartonů. Vyrábějí se z něj stavební desky, které mají obdobnou funkci jako sádrokarton. Dají se použít ve stavebnictví a navíc mají zajímavou strukturu a barevnost.

Aerogel, často nazývaný zmrzlý nebo modrý dým, porézní ultralehký materiál vyráběný odstraněním kapalné části z gelu. Nejčastějším typem je aerogel vyráběný z oxidu křemičitého. Obsahuje 99,98 % vzduchu, zbytek připadá na oxid křemičitý.

Kožešinu Orylaga, nového druhu králíka, vyšlechtěného po více než patnáctiletém výzkumu ve Francii. Přírodní mutace genů mu dala do vínku srst kratší, než má činčila, měkčí a hustější než kašmír.

Mezi vzorky je třeba i mnohovrstevná netkaná textilie z recyklovaných PET lahví a kávové sedliny. Polyuretanový gel, který se používá například do podložek pod myš. A také Totora, rostlina vyskytující se u jezera Titicaca, zde jako rohož na vibračním loži.

Knihovnou materiálů nás provedla sklářka a designérka Tereza Anderlová a Eliška Knotková, která se například věnuje navrhování veganských bot. Knihovna materiálů má otevřeno od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin.

Spustit audio