V Bělé u Luže údolím Anenského potoka a na rozhlednu Jahůdka
Leží v půvabné nížině obklopené zvlněnou krajinou Českomoravské vrchoviny. Bělá dnes patří k Luži, ale má zajímavou dávnou i docela nedávnou minulost.
Obec byla pravděpodobně založena už okolo roku 1300, první písemná zmínka o ní ale pochází až z roku 1392, kdy se název vesnice uvádí jako Bieley. Ten zřejmě odkazuje k něčemu bílému či světlému. Jestli to byla voda, půda nebo třeba světlý pískovec typický pro zdejší krajinu, už dnes ale s jistotou říct nelze. Zajímavé je také to, že Bělá byla rozdělena mezi tři panství. V jednotlivých částech tak byly tři panské dvory a také tři krčmy.
Kříž, škola a sport
Z historických památek se v obci dochoval pískovcový kříž, který nechali místní na své náklady vztyčit ve středu obce v polovině 19. století. Hned vedle stojí budova bývalé školy. Škola v obci fungovala už od 18. století, dnes jsou v budově byty a přízemí slouží jako zázemí hasičům. Ti mají hned vedle také velmi vkusnou a moderní novou hasičskou stanici.
Zhruba půl kilometru od ní leží hřiště, které vychovalo velké množství úspěšných sportovců, přestože Bělá není velká a dnes má zhruba 250 obyvatel. Obec si výborně vedla především v nohejbale a tenisu.
Nedaleko, proti proudu Anenského potoka, těsně za hranicí katastru Bělé, se nachází významná kulturní památka - židovský hřbitov u Hroubovic, kde bývala velmi početná židovská komunita.
Potok protéká celou Bělou a cestou sem míjí kapli svaté Anny, která mu dala jméno. Tu postavili u studánky s údajně léčivou vodou a nedaleko ní později vznikly také lázně, ze kterých se postupem času stal penzion. K místu se váže několik pověstí i záznamů o zázračných uzdraveních. Voda v bělské části potoka ale na léčivou nevypadá. Kvůli období sucha je téměř vyschlý, ač si ho místní ještě před zhruba dvěma desítkami let pamatují s průzračnou vodou plnou čolků a ryb.
Soukromá rozhledna
K zajímavostem Bělé bezesporu patří rozhledna Jahůdka. V roce 2008 ji na vlastní náklady vybudoval jeden z místních obyvatel. Chtěl prý udělat něco pro ostatní a třeba je také inspirovat k podobným činům. Jahůdka je běžně přístupná a její tvůrce k ní vybudoval i jednoduché dřevěné schody a pozemní lanovku. Ta už ale nefunguje. Podepsali se na tom zloději a také někteří bezohlední návštěvníci, kteří si dráhu lanovky, ať už záměrně, nebo nevědomky, spletli s chodníkem.
Své jméno dostala Jahůdka podle obrovských lánů jahod, které se v době jejího vzniku rozkládaly pod kopcem. Třináct metrů vysoká stavba se třemi vyhlídkovými plošinami čerpá inspiraci z prvorepublikových rozhleden. K nejvyšší z nich vede 39 příček žebříku a odměnou za výstup je opravdu krásný výhled do širokého okolí. Jako na dlani je odtud vidět celá Luže s poutním kostelem na Chlumku i hrad Košumberk. Na opačné straně se otevírá pohled k Orlickým horám a Krkonoším, za dobré viditelnosti lze rozeznat i Sněžku a vedle komínů opatovické elektrárny prosvítá v dálce Kunětická hora.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







