V Dřevohosticích mají betlém v životní velikosti. Řada postav má předobraz v místních obyvatelích

14. prosinec 2021

V Dřevohosticích na Přerovsku v Olomouckém kraji stojí unikátní figurální betlém. Nápad na betlém v životní velikosti se zrodil před čtvrtstoletím. Přišel s ním tehdejší starosta Ladislav Sigmund. Původně mělo jít jen o Svatou rodinu vyřezanou ze dřeva. Jenže na tento úkol si místní řemeslníci netroufli.

O pár let později se objevil nový plán. Dřevohostický amatérský výtvarník Alexandr Forýtek se nabídl, že figury vyrobí z polystyrénu. Do práce se spolu se svými pomocníky pustil ve sklepě kina. Tam vznikla nejdřív salaš, Svatá rodina, zvířata a Tři králové. Figury vyřezané z polystyrénu mají dřevěnou kostru, povrch je natřený fasádním tmelem, vrchní barevná vrstva odolávající povětrnostním podmínkám imituje oblečení a srst zvířat.

Betlém, který je stylem oblečení situován do třicátých let minulého století, se pak postupně rozrůstal. Každým rokem o zhruba šest nových figur. Dnes jich na náměstí napočítáte na čtyřicet.

V poněkud nesourodé společnosti objevíte kromě biblických postav pošťáka, řezníka, sedláka s povozem a koňmi, také muzikanty, rodiny s dětmi, hasiče a další. Řada z nich byla inspirována skutečnými obyvateli Dřevohostic. Autor si pro ně vypůjčil podobu svých sousedů. Na výbornou se popasoval i s figurami zvířat. Jen málokdo by hádal, že koně v životní velikosti jsou vyrobení z obyčejného polystyrenu.

Řezník s kapelou

Domáckou atmosféru navíc umocňují také kulisy, do kterých je celý betlém zasazený. Najdete v nich známé místní památky - zámek, radnici, zvonici a kostel. Dřevohostický betlém, kterému je už dvacet let, můžete v centru městečka obdivovat až do Tří králů.

autor: Jana Zemková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.