V Klášterci nad Orlicí najdete tajemné rytíře i stopy naštvaného čerta
Obec, která leží v půvabné krajině orlického podhůří, se Kláštercem stala až v 16. století. To už ale dávno stál na zdejší návsi gotický kostel a o kus dál rostla i Tománkova lípa. S kláštereckými jsou dodnes.
První zmínka o osadě Orlitz, Orlík, je zaznamenána ve veřejné listině papeže Bonifáce VIII. z roku 1295. Ve vsi kdysi stával klášter, odtud i název Klášterec, později s označením - nad Vysokou Orlicí. Klášter poskytoval útulek pocestným, kteří tehdy procházeli kupeckou stezkou z východních Čech do Polska. Jeho základy objevili archeologové před šedesáti lety, v areálu kostela Nejsvětější Trojice.
Gotika na návsi
Důležitým momentem v historii Klášterce nad Orlicí byl příchod mnišského řádu cyriaků, který do Čech uvedl Přemysl Otakar II. Protože ti ale nepřátelsky vystupovali proti husitům a slezským knížatům, vojska kláštery cyriaků vypálila. Ten v Orlíku, tedy Klášterci, nevyjímaje. V roce 1452 byl ale pobořený kostel znovu obnovený a tuto podobu si v podstatě zachoval dodnes. Vzácnou památkou z té doby je kamenný základ hlavního oltáře, stůl, na kterém jsou čtyři erby rodu Jiřího z Poděbrad. Kostel Nejsvětější Trojice patří k nejstarším kostelům ve východních Čechách a do jeho interiéru stojí za to se podívat, má výjimečnou atmosféru.
Rytíři nebo mimozemšťané?
Před několika desítkami let restaurátoři při opravách kostela Nejsvětější Trojice odhalili zajímavé malby. Na jižní fasádě objevily záhadné, okolo půl metru vysoké postavy. Interpretace jsou různé. Podle některých jde o rytíře, někdo v postavách vidí zase čertíky. Červené malby, hlavně pak zvláštní šipky, které vedou od hlav postav, dodnes přitahují milovníky záhad. Ti si v areálu kostela všímají i něčeho jiného, a to tajemné plastiky, zvláštní kamenné lidské tváře, umístěné ve hradební zdi.
Na jižní straně kostela je dodnes dobře viditelný také zazděný gotický vchod, který kdysi vedl z klášterních ambitů do kostela. Na stejné fasádě vznikly ve 20. století sluneční hodiny s latinským nápisem "Omnis hora numeratur“ „Non quam diu, sed quam bene" (Každá hodina je nám počítána. Ne jak dlouho, nýbrž jak dobře žijeme).
Tománkova lípa možná pamatuje i husity
Lípa u kláštereckého statku čp. 66 patří k nejmohutnějším památným stromům v Pardubickém kraji. Tománkova lípa není tak známá jako například Vejdova lípa v sousedních Pastvinách, její stáří i rozměry jsou ale stejně úctyhodné. Roste pravděpodobně přes pět set let a obvod kmene přesahuje osm metrů. Dutina stromu kdysi bývala otevřená, podle dobových záznamů si dokonce lidé z Klášterce za prusko-rakouské války do lípy uschovali cenné předměty a zásoby.
Když se čert rozzlobí
Na vrcholu kopce, který se zvedá proti klášterecké základní škole, najdete skalní útvar, tzv. Čertovku, Čertovu skalku. Z dolní strany má velký balvan výstupky v podobě schodů. V nich jsou dobře patrné prohlubně, které tvarem připomínají otisk čertova kopyta. K Čertovce se váže legenda o sázce místního ševce s čertem.
Na výlet i do okolí
Z Klášterce je to jen kousek k pastvinské přehradě nebo sportovního areálu v Českých Petrovicích, kde v zimě funguje známé lyžařské středisko. Sjezdovky nejsou nijak náročné, a tak do Českých Petrovic míří hlavně rodiny s dětmi. Zábavu tu najdou i v létě. Děti se mohou klouzat po lanovce, sjíždět svahy na speciálních vozítkách nebo si dokonce na procházku půjčit kozu na vodítku.
Milovníky historie určitě potěší výlet do nedalekého městysu Kunvald. Známý je hlavně tím, že právě tady vznikla Jednota bratrská a památek, připomínajících historii a osudy českých bratří, najdete v Kunvaldu hned několik. Naučná stezka vás dovede k Domku Na Sboru, zdejšímu muzeu, do Modlivého dolu nebo k Bratrské lípě.
Výjimečná Zemská brána
Chráněný přírodní výtvor na skalnatém úseku Divoké Orlice je oblíbené výletní místo. S řečištěm plným balvanů je spojený známý kamenný most, Pašerácká lávka, Ledříčkova skála i linie vojenského opevnění. Na výlet k Zemské bráně vás ale pozveme samostatně, v některém z dalších dílů Východočeských výletů Českého rozhlasu Pardubice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.