V muzeu v Letohradu na Orlickoústecku můžete usednout do starých školních škamen
Byla školní škamna pohodlná? Jak se psalo na břidlicovou tabulku? Kdy učitelé dávali dětem šestku? To vše se můžete dozvědět v Muzeu řemesel v Letohradu na Orlickoústecku. Kromě pohledu na vývoj řemesel totiž nabízí i unikátní expozici, historickou třídu s dobovým vybavením a pomůckami.
Školní třída v letohradském Muzeu řemesel není pouhou kulisou. Školní lavice užívali v první polovině minulého století žáci v obci Hrušová poblíž Vysokého Mýta. Lavice vyrobila v roce 1907 první česká továrna na nábytek z ohýbaného dřeva v Mimoni. Za tento model lavic získala i několik zlatých medailí na českých i zahraničních výstavách. Katedra, stůl učitele, pochází z dnešní místní části Letohradu, z Kunčic.
Kromě historického nábytku jsou součástí vybavení třídy také školní pomůcky - kalamáře, břidlicové tabulky, pera s násadkou, čítanky, nástěnné obrazy z plátna, přírodovědné exponáty a fyzikální přístroje. Atmosféru vyučování, tak jak se odehrávalo před sto lety, dotvářejí také kamna nebo hudební nástroje, například dobové harmonium.
Skříně v zadní části třídy většinou sloužily k ukládání školních pomůcek. V expozici proto najdete model parního stroje, dřevěný model čistícího stroje na obilí, preparáty ptáků nebo petrolejovou lampu, kterou se ve škole dříve svítilo. Výukové obrazy pocházejí z let 1900 až 1950 a zachycují řemesla a jiné činnosti lidí, rostliny a živočichy.
V historické školní třídě si můžete prohlédnout i celou řadu dobových dokumentů. Například vysvědčení z dob Rakousko – Uherska nebo První republiky. Díky slovu průvodce a textům v expozici se dozvíte řadu zajímavých informací o vývoji školství a vzdělávání na našem území. Třeba to, že v českých zemích došlo k podstatným změnám ve vzdělávání za panování Marie Terezie. Císařovna v roce 1774 vydala Všeobecný školní řád, který zaváděl řadu novinek, například povinnou šestiletou docházku dětí ve věku od 6 do 12 let a nedělní opakovací školu.
V blízkosti katedry si můžete prohlédnout také staré rákosky, k vyučování totiž kdysi patřily i tělesné tresty. Nasekání rákoskou bylo docela běžné, stejně jako zatahání za vlasy nebo za uši. Známé jsou ale i jiné tresty, jako například nasazení masky oslí hlavy nebo sezení v „oslovské“ lavici - i tu letohradská expozice připomíná. V roce 1870 byly, i přes nelibost mnoha učitelů, tyto tělesné tresty na školách zakázány.
Školský řád z druhé poloviny 18. století zavedl i hodnocení žáků. První vysvědčení byla slovní, číselné známkování se používá od roku 1905. V období nacistické okupace českých zemí bylo zavedeno dokonce šestistupňové známkování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kauzu Medvedčuka a proruské propagandy řešili s Čechy Belgičané. Podplácením se zabývá i Nizozemsko
-
Záměnu pacientek, která vedla k interrupci, vyšetřuje policie. Bulovka je připravená poskytnout odškodnění
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?