V Praze našli humánní recept na přemnožené holuby. Inspirují se i v Pardubicích?

Jenže jejich chov se neobejde bez práce. Možná i proto se někteří holubáři svého koníčka vzdali a holubi se dostali na svobodu.

Dagmar Košanová a Aneta Procházková se specializují na záchranu volně žijících ptáků|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

„Je to, jako kdybyste vypustila slepice. I ten holub byl zvyklý na člověka a byl na něm závislý. Proto se holubi začali houfovat ve městech. A jejich závislost na člověku je pro ně stále důležitá. Bez jeho pomoci by nepřežili,“ myslí si dobrovolnice ze spolku Holubí dům Aneta Procházková.

Holubi jsou velmi odolní vůči ptačí chřipce

„Když jedeme někam pro nahlášeného nemocného holoubka, tak na nás někteří lidé pokřikují, ať ty holuby necháme, že jsou to nečistí ptáci. Myslím si, že to pramení ze starší generace, kdy se prý učilo o tom, že holubi jsou nečistí a přenášejí nemoci na člověka. Dnes ale víme, že to není pravda. Například vůči viru ptačí chřipky patří holubi mezi nejodolnější ptáky,“ dodává Aneta Procházková.

Přesto jsou holubi ve městech spíše méně vítanými společníky, a to hlavně kvůli trusu, kterým znečišťují budovy. Proto se stále ještě v některých městech přistupuje k nehumánní redukci těchto ptáků.

Městský holubník na půdě základní školy v Moravské Třebové|foto:Město Moravská Třebová

V Praze to tak ale podle Dagmar Košanové, která se stará o magistrátní holubník v hlavním městě, není. Naopak tam přibývají městské holubníky, kde dochází k redukci holubů bez nutnosti hromadného usmrcování.

Holubi milují rutinu

„Zvenku může vypadat takový holubník jako maringotka. A uvnitř jsou takové knihovničky, kde holubi bydlí a mají tam nádoby na krmení a na vodu. Lákala jsem je tam tři roky na krmení. To je ta delší, ale přirozenější cesta.

Čtěte také

Z Belgie do mateřského holubníku v Sezemicích. Poštovní holubi zvládají překonat i tisíc kilometrů

Ale pak je rychlejší varianta. Odchytíte je, čtyři měsíce je necháte v holubníku a oni si tam zatím zvyknou,“ popisuje Dagmar, která spravuje více pražských holubníků a s holuby má velké zkušenosti.

„Holubi milují rutinu, potřebují vědět, kdy mají co čekat. Proto k nim chodím ve stejný čas, vždy před svítáním je krmím. Ale také odebírám vajíčka a vyměňuji je za atrapy. Oni si pak dál sedí na těch umělých vajíčkách, které jsou úplně stejné.“

Divoká hnízdiště jsou nejlevnější variantou

I když je Dagmar Košanová zkušenou správkyní pražských holubníků, je především propagátorkou divokých hnízdišť holubů.

„Mám tři místa v Praze, kde holubi přirozeně hnízdí. Tam chodím a vybírám vajíčka, abych redukovala jejich stav. Měním holubí vajíčka za atrapy. To je ta nejlevnější varianta redukce holubů pro město,“ říká Dagmar Košanová.