V Rohovládově Bělé mají vodní mlýn bez potoka

12. srpen 2018
Rybník Dereznice, tichý kout ve kterém by letadlo nikdo nečekal

Podzemní vody tam mají velkou sílu. Místní lékař pan Svoboda věřil také v jejich léčivou sílu a u jednoho pramene chtěl postavit sanatorium na léčbu očních chorob.  Jeho plány ale překazila zákeřná nemoc a události první světové války.

Pod Rohovládovou Bělou jsou tak mocné spodní vody, že naplnily rybník a voda z něj zvládla roztočit mlýnská kola a později i turbínu. Mouka z Bělé se vozila až do Podkrkonoší a zpátky vozili formani pískovcové bloky až od Hořic. Dodnes jsou patrné v základech školy, staré hospody i zmíněného mlýna.

V letech první republiky ordinoval v Bělé praktický lékař pan Svoboda, kromě tuberkulózy, revmatu a astma léčil i oční nemoci a to více než dobře. Brzy se za ním začali sjíždět pacienti z dalekých končin. Místní kronika uchovává například fotografii s popiskem: druhý pacient z leva je bratr Aloise Jiráska. Pan doktor Svoboda posílal pacienty k jedné studánce v lese, kde si měli oči omývat a zvyšovat tak účinky léčby. Plánoval dokonce v blízkosti tohoto pramene vystavět sanatorium, ale sám pak nečekaně onemocněl následky mozkové příhody. První světová válka pak celý projekt uzavřela.

Léčivá studánka, která v zimě nezamrzá

Pramen v lese nedaleko Rohovládovy Bělé ale stále vyvěrá. Nezamrzá ani v největších mrazech, kdy naopak pára kolem celého místa navozuje nevšední podívanou. Voda z pramene napájí nedaleký rybníček Dereznici, nevelkou ale o to malebnější vodní plochu.

Letadlo spadlo přímo do rybníku

Rybník Dereznice nemá víc než 40 na 50 metrů. Nikdo se v něm nekoupe, jen rybáři v něm mají nasazeno pár kaprů. Přesto má Dereznice netradiční historii.  1. února roku 1996 do něho spadl školní cvičný letoun L – 39 C. Oběma pilotům, instruktorovi i žákovi se podařila katapultáž nad obcí Vyšehněvice a havárii přežili. Letoun pak dlouho hledali, než ho našli zabořený právě v Dereznici.

Žáravice mají tvrziště i s divadlem

Nad obcí Žáravice se rozkládá přírodní rezervace Na Hradech. Patří do ní trvrziště, přírodní divadlo a rybník Švihov. Tvrze bývaly kdysi dvě a vymezovaly hranice panství Opatovického kláštera. Traduje se, že je pobořili husiti při svém tažení na klášter. Do dnešních dnů se dochovaly jen valy porostlé listnatým lesem. Na jednom z vrcholů valů dnes stojí dřevěná koza s vrcholovou knížkou, do které můžou návštěvníci zapsat svoje dojmy, a ty ze škrábání se po příkrých srázech bývají velmi silné.

Přírodní divadlo Na Hradech je uprostřed rezervace

Žáravickou raritou je bezesporu přírodní divadlo, které stojí v lese od roku 1954, kdy ho tam postavili místní pro svůj ochotnický divadelní spolek. Ten fungoval v obci už od první republiky. V úzkém údolí, kdy na jedné straně svahu jsou lavičky hlediště, na druhé pódium jeviště. Akustika je tam tak dobrá, že se nemusí používat žádné mikrofony. Místní ochotníci hráli na jeho prknech naposledy v roce 1984, divadlo ale neosiřelo, pravidelně přijíždí spolek Klicpera z Chlumce nad Cidlinou a poslední roky také ochotníci z Obědovic.