V Tatenici mají renesanční zámek i unikátní železniční stavby

Své jméno získala Tatenice buď od loupežníků nebo horníků, kteří tam těžili zlato. Patří k nejstarším obcím na hranici Čech a Moravy a může se pochlubit na vesnici neobvykle honosnými stavbami v čele s renesančním zámkem.

Kolem roku 1000 se na území dnešní Tatenice rozkládal hluboký les. Přes něj zřejmě vedla obchodní zemská stezka z Moravy možná až k Litomyšli. A jak říká spisovatel a znalec zdejší krajiny Miroslav Kobza, tato skutečnost mohla stát na začátku vzniku názvu obce. To by bylo pro Tatenici nelichotivé, protože by podle této teorie měla být pojmenována podle lupičů, kteří tam přepadávali obchodníky. Základem by mohlo být staročeské slovo Tatb, které označuje zloděje. To byl ale byl možná důvod, že o něco později vznikla na území dnešní Tatenice tvrz, zřejmě na ochranu stezky.

Tatenice zlatá a renesanční

Další vysvětlení názvu obce pak může souviset s tamní těžbou zlata. Franští horníci, kteří sem přišli prý právě za zlatem, totiž podle starých kronik narazili na otisk medvědí tlapy a pracka se řekne německy tatze. Medvědi už v kraji dávno nejsou, zlato se tu ale podle kronikářů skutečně dolovalo a zpracovávalo. A možná se při notné dávce štěstí dá najít dodnes, i když spíš o kousek dál, na moravské straně. Co se Moravy týče, tak k ní patřila Tatenice poměrně dlouho. Přestože je svou polohou na jihovýchodě Pardubického kraje rozhodně blíž Lanškrounu, až do roku 1960 byla součástí okresu Zábřeh.

I když osídlení dnešní Tatenice je určitě starší, první písemná zmínka je až z roku 1278. Miroslav Kobza ale říká, že je to i tak jedna z vůbec nejstarších obcí v okolí. Dlouhá léta patřila také k obcím v této oblasti nejbohatším a její majitelé si tam dokonce nechali kolem roku 1600 vystavět reprezentativní sídlo. Šlo o čtyřkřídlý patrový renesanční zámek s arkádami, pískovcovými portály a sgrafitovými psaníčky. Dvě křídla zámku sice v průběhu času vyhořela, ale zbytek se podařilo zrekonstruovat, a tak stojí v obci dodnes jako například sídlo obecního úřadu.

Prvorepubliková vila a železnice

Pokud budete procházet Tatenicí, v mnohém vás překvapí. Třeba množstvím drobných sakrálních památek, soch, křížů, kterých je mnoho i v jejím okolí. Za zmínku jistě stojí také barokní kostel svatého Jana Křtitele z roku 1723, kolem nějž se rozkládá hřbitov. Jeho součástí je pak ještě jedna stavba, která stojí za povšimnutí. Je totiž zřejmě ještě o něco starší než kostel, částečně renesanční a bývala to prý takzvaná umrlčí kaple. Milovníky architektury potěší jistě  také stavba novodobější. Jedná se o honosnou vilu z 20. let 20. století od uznávaných architektů Czepy a Wiesbauera.

Honosná vila z dílny slavných prvorepublikových architektů jakoby na vesnici vůbec nepatřila

Do Tatenic pak míří také často milovníci železniční dopravy, a to kvůli několika unikátům. Třeba pro vlakovou zastávku, která celá leží na mostě a mezi dvěma tunely. Vlaky tudy jezdí ale teprve od roku 2014, původně vedla totiž trať jinudy, stejně jako se používal jiný tunel. Ten je dnes částečně zasypán, ale dá se k němu dostat právě cestou, po které kdysi vedly koleje. Proč tam jít? Třeba proto, že tunel pochází už z roku 1845 a že to byl vůbec první dvoukolejní tunel na našem území.

Spustit audio

Související