„Včely neléčím tvrdou chemií,“ říká chemik a včelař v jedné osobě. A nabízí přírodní řešení

„Ve městě mám úl už deset let. Manželka tenkrát zjistila, že přímo pod okny nám zemědělci sejí řepku. Ač je sama alergická na včelí jed, navrhla mi, abych do Pardubic přivezl jeden úl z chalupy. Nechali jsme si to odsouhlasit vedením bytového družstva a sousedy v našem domě. Všichni souhlasili. A je fakt, že za celou dobu moje včelky nikdy nikoho neštíply,“ usmívá se včelař.

Škůdce blýskáček řepkový

Řepka je pro včely podle Miloše Kašpara velkým přínosem, i když je její pěstování spojené s chemickými postřiky proti škůdcům. Jedním ze škůdců je blýskáček řepkový.

Včelí úl na balkoně bytového domu|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Proti škůdci blýskáčku řepkovému se podle včelaře Kašpara po celá léta používá pesticid Mavrik. „Pro nás včelaře by mělo být alarmující, že stejnou účinnou látku mají prostředky M1-AER a Gabony, které jsou stále doporučovány proti škodlivým roztočům - varroáze včel. Že to neprospívá vývoji plodu a celkové imunitě včelstva, je nasnadě. Nehledě na to, že roztoči získali vůči pyretroidům během let rezistenci a používání těchto „léčiv“ proti varroáze tak ztratilo opodstatnění,“ míní ing. Miloš Kašpar.

Řešením jsou přírodní kyseliny

Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.

„Léčím především organickými kyselinami - mravenčí a šťavelovou, které jsou na přírodní bázi. Kyselina mravenčí i šťavelová se dá běžně koupit a postřik se provádí dvakrát ročně. Bohužel řada včelařů podléhá masivní reklamě a dává do včelstev až devětkrát ročně zbytečné chemické přípravky, které nejenom že včelám nepomáhají, ale škodí,“ varuje včelař Kašpar.

„Jsem zastáncem toho, aby se včelstvo otevíralo jen v nutných případech. Zásah kyselinou mravenčí provádím jednou na konci léta. Kyselinu šťavelovou použiju před vánočními svátky, dělá se to předvánočním pokapáním. Výhodou je máločetnost zásahů. Každé otevření úlu totiž včelám naruší rovnováhu, oslabí se. A jen silné včelstvo si umí poradit se silnou náloží roztoče,“ uzavírá včelař a chemik Miloš Kašpar.