Ve dne zatmění, v noci zářící oblaka. Červnová obloha je bohatá na zajímavé úkazy

„Budeme mít příležitost pozorovat zatmění, které nastane téměř v poledne, to znamená, že bude skoro nejvýše, jak to je možné. Podobně vysoko bude až v roce 2179. Nicméně ještě nás čeká v této dekádě velké množství slunečních zatmění. Další bude hned příští rok 25. října 2022,“ říká vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause Petr Komárek.

Stín měsíce se do slunečního kotouče v Pardubicích zakousne v 11:45. A celý úkaz bude probíhat do 13:36. Velikost zatmění dosáhne v krajském městě asi 16%. „My nabízíme vysílání celé události na internetu, kde budeme tento úkaz promítat,“ dodává Komárek.

Jak bezpečně sledovat doma?

Rozhodně není dobrý nápad dívat se dalekohledem přímo do Slunce. „Jsou dva základní způsoby, jak sledovat bezpečně. Slunce si přes dalekohled můžete promítnout na papír. Druhý způsob je použít sluneční filtr. Buď se dá koupit asi za šest set korun, nebo si v kutilských potřebách koupíte svářecí sklíčko stupně 13, nebo 14. Alternativní filtry nedoporučuji, protože nám můžou poškodit zrak,“ radí Petr Komárek.

Čtěte také

Nejdál do vesmíru se dostanete z Pardubic

Čtvrteční zatmění bude jen částečné, toho úplného se u nás dočkají až vnoučata vnoučat.  „Kdybychom si udělali seznam úplných zatmění slunce, tak zjistíme, že u nás nejbližší nastane 7. října 2135. Na to nemůžeme čekat, proto pozorovatelé vezmou batohy a vycestují jinam. To nejbližší evropské, úplné zatmění nastane 12. srpna 2026 na jihu Španělska. To je pro nás už dostupné. A hned o rok později 2. srpna 2027 to bude v Egyptě.“

Začíná nový Saros

„Ve vesmíru se vše opakuje v nějaké periodě. A samozřejmě i zatmění se opakují v periodě, kterou objevili před vice než dvěma a půl tisíci lety Chladejci. Tato perioda, zvaná Saros trvá 18 let, 11dní, 7 hodin a 42 minut. A možná si mnozí pamatují, že právě před touto dobou nastalo velmi zajímavé a krásné, částečné zatmění Slunce, které bylo neobvyklé tím, že Slunce už vycházelo zatmělé a vypadalo to, jako žraločí ploutev,“ říká Petr Komárek.

Noční svítící oblaka

„To jsou oblaka, jejichž první pozorování se datuje okolo průmyslové revoluce. Jedna z teorií říká, že jak lidé začali využívat uhlí a ropu, tak se do vesmíru dostala spousta prachu, na který se nabalily ledové částečky. A když se zemskou osou nakloníme ke Slunci, tak v období kolem slunovratu můžeme sledovat takové nádherné, stříbřité pavučinky. Vidět jsou asi dvě hodiny po západu Slunce,“ popisuje Petr Komárek.

Jak je to se slunovratem, a které další úkazy nás na obloze čekají? Dozvíte se v záznamu rozhovoru s Petrem Komárkem.