Ve Slatiňanech jezdí svatý Martin na černém koni
Do Slatiňan míří turisté především na zámek nebo do lesů a na půvabný Kočičí hrádek. Město ale nabízí spoustu dalšího zajímavého, včetně svatomartinského průvodu.
Historie Slatiňan je úzce spojená s tamním zámkem. Ještě před ním tam stávala na skalnatém ostrohu nad Chrudimkou pravděpodobně pouze gotická tvrz. Vypovídá o tom první písemná zmínka z roku 1294. Zámek tam pak vznikl v poslední třetině 15. století.
Největší rozmach zámek zažil za rodu Auerspergů v 18. století, kdy byl rozšířen a obklopen anglickým parkem. Knížata využívala Slatiňany jako oblíbené letní sídlo a nechala je několikrát upravit, aby odpovídaly tehdejším nárokům na pohodlí i reprezentaci. Právě tehdy se z původní renesanční stavby stala honosná rezidence a ze Slatiňan místo, kde se působení šlechtického rodu ukazuje v podstatě na každém kroku.
Auespergové a Schmoranzové
Rod Auespergů nechal ve Slatiňanech vybudovat také hřebčín a moderní stáje. Ty se dochovaly dodnes a chovají se v nich vzácní starokladrubští vraníci. Vraný kůň se objevuje i na oltářním obraze v místním kostele zasvěceném svatému Martinovi, který tak oproti známé pranostice přijíždí ve Slatiňanech na koni černém. A to nejen symbolicky, při slavnostech skutečně vyjíždí od hřebčína jezdec představující římského vojáka Martina na černém koni a teprve později přesedlá na bílého. Tradice tohoto koňského posvícení není dlouhá, ale každým rokem si získává víc příznivců a do města láká návštěvníky z širokého okolí.
Kostel svatého Martina ve Slatiňanech působí půvabně a trochu romanticky, svým vzhledem připomíná gotickou tvrz. To je však výsledek přestavby z konce 19. století. Svatostánek je původně gotický a pochází ze 14. století, v presbytáři si dodnes uchoval původní klenbu. Při úpravách v letech 1891–1892 byl z jednolodního rozšířen na trojlodní a nově propojen chodbou se sousedním zámkem.
Autorem přestavby je architekt František Schmoranz rodák ze Slatiňan, který se podílel i na úpravách chrudimského kostela Nanebevzetí Panny Marie a děkanského chrámu v Hradci Králové. Na podobě města se podepsali i další členové rodiny Schmoranzů, navrhli také podobu zdejší radnice nebo základní školy.
Město bez náměstí
Možná i proto, že centrem města byl po staletí zámek, Slatiňany postrádají klasické náměstí. Místem, kde se lidé přirozeně scházejí, je parčík u základní a umělecké školy na třídě T. G. Masaryka. Stojí tam památník obětem první světové války a jen o pár desítek metrů dál také půvabný evangelický kostel.
Ten vznikl během pouhého půlroku v roce 1935 a bohoslužbám sloužil až do roku 2023. Dnes je z něj kulturní centrum, kde se konají koncerty, Noc literatury nebo Noc kostelů. Za druhé světové války v jeho prostorách na čas ukryli vysílačku odbojové skupiny Silver A před jejím přesunem do Ležáků, naštěstí se na to tehdy nepřišlo a město tak uniklo tragickému osudu, který Ležáky potkal.
Ten, kdo se vydá do okolních lesů, může se zastavit v takzvané Švýcárně. Interaktivní muzeum starokladrubského koně je tu nyní otevřené celoročně, a kromě pondělí i každý den v týdnu. Připomíná příběh záchrany starokladrubského vraníka, kterému po vzniku republiky hrozil zánik, protože byl – stejně jako všechno spojené s monarchií – v nemilosti.
Švýcárna je ale především půvabné místo uprostřed přírody. Původně šlo o hájenku, kterou nechali Auerspergové rozšířit, aby se tam mohli zastavit při projížďkách na koni. Dnes slouží také jako místo kulturních a společenských akcí, často zaměřených na děti. Název Švýcárna odkazuje na stavbu v tzv. švýcarském stylu, tedy na architekturu inspirovanou alpskými chalupami.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
