Ve Vizovicích si můžete užít exkurzi s chutí a vůní slivovice. Degustace vzorků je samozřejmostí
Pálení kořalky má na Valašsku dlouholetou tradici, sahá až do 16. století. Jak se kdysi vyráběla slivovice, se můžete dozvědět v Muzeu Rudolfa Jelínka ve Vizovicích ve Zlínském kraji. Čeká vás exkurze plná vůně a chuti tohoto slavného moku.
Smyslem Muzea slivovice Rudolfa Jelínka ve Vizovicích je seznámení návštěvníků s hlavními principy výroby, ale také s historií a tradicí firmy Rudolf Jelínek, coby významného českého výrobce a vývozce v oblasti výroby alkoholických nápojů. Prohlédnout si můžete pěstitelskou pálenici, obří sudy i stáčírnu. Součástí exkurze je samozřejmě i degustace slivovice.
A jak by slivovice měla správně chutnat? „Sto lidí, sto chutí! Správná slivovice by ale určitě neměla škrábat v krku, měla by být krásně voňavá, po švestkách. A když ji spolknete, tak by měla mít ten švestkový dozvuk,“ říká Pavel Korec z Muzea slivovice Rudolf Jelínek ve Vizovicích.
Tradice výroby ovocných destilátů ve Vizovicích sahá až do roku 1585, samotná společnost vznikla v roce 1894. Historie rodu Jelínků je ovšem tragická. Protože byli židovského původu, byla celá rodina odvezena do koncentračního tábora, kde všichni její členové zahynuli.
A z čeho všeho se slivovice vyráběla? „V prvopočátcích, v tom 16. století, se pálilo z odpadu piva, destilovala se pivní pálenka. Vlajková loď všeho pálení jsou samozřejmě švestky. Destilujeme ale i další ovoce, například hrušky, meruňky, třešně, jablka, maliny či borůvky,“ dodává Pavel Korec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
