Vedro nejlíp ustojíte v kočárkárně s křížovkou, radí s nadhledem záchranář
Rady typu nevycházejte ve vedru z domu jsou liché, pokud bydlíte na sídlišti v těch nejvyšších patrech. Pokoje se mění v saunu a lidé utíkají nejraději někam k vodě. V panelových domech ale žije i mnoho starších lidí, kteří na vodní hrátky nemají náladu.
„V tom případě se přesuňte do kočárkárny, vezměte si křížovky, udělejte si pohodlí a tam vám bude nejlíp,“ říká s nadhledem mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Josef Strašík a pokračuje: „Včera v jednu v noci jsme vyjížděli k případu nevolnosti z vedra do panelového bytu a potili jsme se úplně stejně uvnitř i venku.“
Odražená voda je nezbytná
Zástupkyně mluvčího Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Adéla Prüherová přidává známé a osvědčené rady, které zmírní následky vedra: „Pití vlažné vody a čajů na prvním místě, mokré obklady na čelo, vhodné je využití rozprašovačů s vodou, které na chvíli osvěží tělo. Pokud jste ale kardiaci, tam pozor, je určitá hranice, kolik vody je vhodné vypít,“ říká záchranářka Adéla.
Pokud se někdo topí, neplavte až k němu
Záchrana tonoucího vlastníma rukama vypadá podle Josefa Strašíka hrdinsky, ale pozor, často se stává, že s tonoucím utone i zachránce.
Čtěte také
„Doplavte k tonoucímu co nejblíž, ale nenechte se chytit. Chyťte něco nafukovacího, čím větší, tím lepší a přibližte to k tonoucímu. Třeba lehátko nebo aspoň nafukovací kruh, aby se toho mohl chytit. Čím více lidí se zapojí do záchrany, tím je to lepší. Často to bývá tak, že lidé v okolí si řeknou, něco se děje, ale určitě to řeší někdo jiný. Někdo určitě líp plave a už určitě někdo telefonuje. Ale když si to takhle řeknou všichni, může se stát, že se nezapojí nikdo,“ varuje záchranář Strašík.
Někdo už z břehu může volat na tísňovou linku 155. A pokud se dostaneme na břeh a člověk je při vědomí, tak je to ta nejlepší varianta. Pokud je v bezvědomí, zahajujeme první pomoc pěti vdechy.
Pět vdechů je začátek. Jak poskytnout první pomoc tonoucímu na břehu? Poslechněte si praktické informace v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
