Velkolepá podívaná v pohybu. Velký svitavský mechanický betlém si můžete prohlížet hodiny
V Městském muzeu a galerii ve Svitavách má tato památka svoji speciální expozici. Nově sestavený a zrestaurovaný pohyblivý betlém nabízí dokonalou iluzi. Uvidíte romantickou krajinu, půvab lidových chalup a řemesel, stejně jako monumentální palácovou architekturu. Příběh Velkého svitavského mechanického betlému je dlouhý a také poměrně dramatický.
Velký svitavský mechanický betlém má několik pater, na délku měří patnáct metrů a je sestavený do písmene L, zejména kvůli prostoru v expozici. Betlém tvoří původní historické malované dáliny, 665 figur a domů a více než 60 mechanik, které jednotlivé scény uvádějí do pohybu. V podstatě na jedno zmáčknutí. Celý kolos totiž pohání společný motor.
Betlém je sestavený z několika částí původních historických betlémů, které vytvořili svitavští řezbáři, betlémáři a malíři v průběhu 19. a 20. století. Jedná se o betlémy, které ve Svitavách zůstaly po odsunu německého obyvatelstva. Velký svitavský betlém po válce zkompletovali a vystavovali svitavští muzejníci, v dalších desetiletích ale málem zmizel ze světa.
Svitavy byly městem betlémů
Svitavský betlém vypráví o dlouhé betlémářské tradici ve Svitavách. Ta začala už v druhé polovině 17. století, kdy se objevují jména prvních betlémářů. V té době se betlémy vystavovaly hlavně v kostelích, v 19. století se zvyk stavění betlémů přenesl i do svitavských domácností. Město mělo také svůj Spolek přátel betlémů Krippenfreude.
Svitavy byly městem s většinovým německým obyvatelstvem, po odsunu Němců v roce 1945 zůstalo, především v kostelích, několik betlémů. V roce 1947 vzniklo ve Svitavách muzeum, kam se dostalo několik větších betlémů. Ze čtyř až pěti z nich muzejníci vytvořili jeden velký a začali ho vystavovat, a to až do šedesátých let minulého století.
V letech 1961 až 1969 se svitavské muzeum opravovalo a betlém putoval do sklepa, kde byl uložen v nevyhovujících podmínkách. Když ho pak muzejníci opět chtěli rozložit, zjistili, že je ve velmi špatném stavu a stáli před otázkou, jestli ho vůbec zachovat. Tehdy se betlému ujalo Východočeské muzeum v Pardubicích.
Už na začátku 90. let minulého století Městské muzeum a galerie ve Svitavách zažádalo o navrácení svého betlému. Jednání trvala řadu let. V roce 2012 do Svitav dorazily první krabice s částmi betlému, kterých se hned ujali restaurátoři.
Betlém znovuzrozený
Téměř deset let se nad mechanickým systémem a chodem jednotlivých figur, skupinek a scén zamýšlel řezbář a betlémář Kamil Andres. V roce 2015 se Velký svitavský mechanický betlém stal kulturní památkou. To už třetím rokem na opravách betlému pracovali restaurátoři, manželé Šárka a Petr Bergerovi, a celá řada dalších odborníků.
Betlém svitavské muzeum vystavuje jen po část roku, a to v období adventu, Vánoc a během ledna. Jak uvádí kurátorka muzea Blanka Čuhelová, současný výstavní prostor není zcela vyhovující, jednak dispozičně, ale také kvůli zaručení dalších podmínek, jako je udržování vlhkosti, bezprašnosti nebo stálé teploty. To by se ale mělo v následujících letech změnit.
Muzeum ve spolupráci s městem Svitavy totiž pracuje na projektu nového Muzea mechanických betlémů ve Svitavách, které vznikne v sousedství Ottendorferovy knihovny. Velký svitavský betlém by se měl stát dominantou přízemí muzea, v prvním patře muzejníci naplánovali expozici o vývoji a historii mechanických betlémů, v dalším patře pak hernu. První návštěvníky by Muzeum mechanických betlémů mělo přivítat v roce 2028.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
