Veronika Lálová miluje světla ramp. Při první StarDance se ale klepala

Veronika na sebe upozornila opakovanou účastí v televizní soutěži StarDance. V roce 2016 ji s hercem Zdeňkem Piškulou dokonce vyhrála. „Pro mě to byl nějaký milník. Ovlivnilo to můj další život. Ale stejně tak se jen tak někdo nedostane na karneval v brazilském Riu. Musela jsem hodně makat. Dát tomu hodně sil a času,“ rekapituluje radostné časy své kariéry.

Tréma a nečekané obzory

Při premiérové účasti ve StarDance se tanečnice doslova klepala. „Byla to pro mě nová, velká, náročná zkušenost. Řekli mi, že mám postavit choreografii na 17 kamer. Ale strašně moc jsem si to užila. Zjistila jsem, že je to svět, který mě hodně baví. Další ročník bude asi příští rok, kdy Českou televizi čeká velké výročí. Mělo by být spojené právě s další velkolepou StarDance. To je ale ještě hodně daleko.“

StarDance 2016 - Veronika Lálová a Zdeněk Piškula|foto:archiv Veroniky Lálové

Před kamerou se Veronice Lálové zalíbilo. Dokonce až tak, že začala pracovat na Východočeské televizi V1. „Jela jsem na magistrát, pak jsem tvořila reportáž, moderovala zprávy. Bylo to rozmanité a krásné. Nakonec je to další věc, kterou bych chtěla znovu zkusit, zdokonalit se a pokračovat v ní. Teď asi ještě nepřišel správný čas. Pořád vedu kurzy a chystám se i na měsíční stáž ve Španělsku zaměřenou na flamenco.“

K radosti fanoušků se tanečnice pravidelně ukazuje na sociálních sítích. „Používám je hlavně k prezentaci. Je to prostředek, kterým sděluju, kde mě lidé uvidí, kam se na mě můžou přijít podívat. Prezentuju život tanečníka. Není to vždycky zlato, co se třpytí. Nejde jenom o hezký make-up a zatančení. Je to taky dřina.“

Léto pro děti

O prázdninách Veronika vede Kempy vítězů, tedy příměstské tábory pro děti. „Dost se jich přihlásilo v Pardubicích i v Hradci Králové. Mám za sebou Slaný, Neratovice, Prahu a snažíme se je dál rozšiřovat. Když jsou děti nadšené, tak jsem nadšená samozřejmě i já. Máme tam několik druhů tance. Jeden tanec vás vezme určitým směrem, má svoji filozofii, energii, náladu a něco tělu dá. Správný tanečník by se ale měl vzdělávat ve více oborech.“

"Tanec bez emocí, to jsou jen kroky”, tvrdí Veronika Lálová|foto:archiv Veroniky Lálové

I menší děti jí hlásí, že ji viděly v televizi a fandily jí. „To člověka potěší, protože v poslední StarDance jsem se objevila jenom chvíli. Vypadli jsme jako první. Děti mi ale účast hezky připomněly.“

Většinou běží dva kempy zároveň a lektorka přejíždí z jednoho města do druhého. „Odpočinku teď moc není. Mám pocit, že tenhle týden už měl deset dní. Ale čeká mě volný víkend, což se mi taky moc často nestává. Každý člověk má asi jenom určitý pytlíček energie a když ho vysype, musí ji nějak dodat. Potřebuju si odpočinout, abych měla energii na další týdny.“

Představte si

Metoda tréninku dětí je úplně jiná než u dospělých. „Děti musíte zabavit. Nejlepší bývá forma připodobnění. Vymýšlím samé blbosti. Když chci, aby udělaly hezký pohyb rukou, říkám jim, ať si představí třeba krásný prstýnek, který chtějí ukázat. Máme samozřejmě i posilka, rozcvičky. Říkáme jim, že cvičení je důležité taky po tréninku, aby je svaly nebolely. Snažíme se být profi, ale zároveň aby si léto a prázdniny užily.“

Veronika učí i dospělé páry. „Musím tedy umět pánské kroky a pánské pohyby, i když ženský tanec mi je samozřejmě bližší. Mám ráda sukně, šaty. Jsem hodně do ženského stylu.“

Rodačka z Hradce Králové momentálně bydlí v Praze, kde našla víc pracovních příležitostí. „Na východ Čech ale jezdím nejenom za rodinou. Mám to ráda v Hradci i v Pardubicích,“ podotýká.