Vitalita stromu se pozná podle čepice. Vysvětluje arborista, který ve stáří stromu vidí kulturní dědictví
„Arboristé jsou lidé, kteří pečují o stromy rostoucí mimo les. Většinou jsou to stromy, které rostou v aglomeraci měst, ať už se jedná o solitéry, parky nebo aleje,“ definuje práci arboristy Jaroslav Zavřel z Pardubic
A doplňuje důležitou věc: „Arborista vidí ve stromě kulturní dědictví, nikoliv lesní hospodaření. Posuzuje stav stromu. Může se zdát, že strom umírá, má na sobě houby, praskliny, ale z pohledu arboristy teprve začíná být ten strom nesmírně zajímavý. Staré stromy nejsou esteticky tak krásné, ale slouží různým broukům a dalším živočichům, ti se v nich rozmnožují, což je nesmírně cenné,“ podotýká arborista Zavřel.
Podzámecký biotop v Pardubicích stojí za návštěvu
Lipová alej pod zámkem v Pardubicích je evropsky významnou lokalitou a zásahy na lípách jsou v gesci Krajského úřadu Pardubického kraje. Podle arboristy Zavřela je to skutečně rarita a ukázka toho, jak by se mělo o stromy pečovat.
„Sledujeme parametr, kterému říkáme vitalita. A to je životaschopnost. Tu poznáme na stromech podle tvaru koruny nahoře, v té nejvyšší čepici stromu. Sledujeme, jestli je vitální, nebo jde do ústupu. Senescence, to je poslední stádium dřevin, které ale u těch dlouhověkých může trvat několik set let.
Proč stromy ve městech chřadnou?
Ekobenefit stromů je nesmírně důležitý ve městech. „Změna oteplování je neúprosná, proto stromy vysazujeme a podporujeme. Ale ne každý strom vydrží v těchto podmínkách. Město je vytvořené pro lidi, ale zapomíná se na to, že stromy potřebují mít prokořenitelný prostor. A ten se jim uzurpuje. Lidé vybudují třeba novou stezku, silnici a přitom stromu vezmou řadu kořenů. Nechají tam jen metr na metr a myslí si, že bude strom dále růst,“ vysvětluje Jaroslav Zavřel.
Modrozelená infrastruktura počítá se stromy už v projektu
Jaroslav Zavřel apeluje na mladou generaci projektantů, kteří počítají se stromy ve svých projektech od samého začátku. Tato snaha dostala své jméno. Je to modrozelená infrastruktura.
„Už v projektu je potřeba myslet na stromy, které tam budou zakomponovány. Ať už se jedná o kanalizaci nebo cyklostezku,“ říká Jaroslav Zavřel a uvádí jeden z příkladů, kde to funguje: „V Poličce vznikla stezka, která je na pilotech. Díky tomu se zachovaly velké stromy. A mezi nimi se vytvořila stezka na pilotech, která slouží cyklistům,“ pochvaluje si Jaroslav Zavřel a chválí svého kolegu Daniela Stacha z České Třebové, který za tímto projektem v Poličce stojí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
