Vizionář, který si občas natloukl nos. Znáte jméno Nikola Tesla?

25. únor 2019

Byl to génius s výborným intelektem, ze kterého celý život tryskaly nějaké nápady. Lidstvu zanechal stovky objevů jako třeba asynchronní motor anebo bezdrátovou komunikaci. Z jeho myšlenek vlastně žijeme dodnes.

Srbský vynálezce, fyzik a konstruktér elektrických strojů, zařízení a přístrojů dlouhodobě žil v Americe. Řešil spoustu problémů, které sahaly daleko do budoucnosti. „Třeba o radaru mluvil desítky let předem. Někdy na přelomu 19. a 20. století mluvil o malých komunikačních zařízeních, která spojí lidi po celém světě. Měl by se přes ně dát přenášet obraz, text, zvuk. To vlastně odpovídá dnešním mobilním telefonům,“ říká znalec jeho díla Martin Müller.

Rychle měnil svět

Nikola Tesla se narodil v roce 1856 ještě do staré monarchie. „Tehdy se teprve zaváděla železnice, začínaly plynové lampy jako veřejné osvětlení. Neexistovala žádná veřejná elektrická síť. Byla to doba parních strojů. On dokázal elektrifikovat střídavým proudem celá města. Bezdrátový přenos, rozhlas, rentgen a další vynálezy souvisejí s jeho přínosem.“

A Müller přidává zajímavý střípek pro ilustraci Teslovy rychlosti: „V roce 1887 patentuje vynález motorů na střídavý proud a teprve v roce 1891 je patentovaný toaletní papír na ruličce. Lidstvo se tedy nejprve posouvá v oboru elektrické energie a techniky a teprve potom se dostáváme do našeho domácího pohodlí.“

Napálit se nechal raz dva

Tesla vždy potřeboval nějakého mecenáše. Někoho, kdo už dřív zbohatl na jiném odvětví. „Byl velký showman, elegán, rád předváděl, co umí. V praktických prezentacích vynikal. Ale neuměl se prodat v tom smyslu, že by sklidil zisk. Často se nechal napálit, byl takový bláhový, naivní.“

Jeho cílem bylo usměrnit síly přírody tak, aby se lidé měli lépe, aby se jim usnadnila každodenní dřina. „Kolikrát s ním ale někdo vyběhl. Třeba údajně pro pana Edisona měl zdokonalit jeho systémy za 50 000 dolarů. On mu je pak odmítnul vyplatit, protože to byla jenom ústní dohoda. Anebo pan Westinghouse mu slíbil 2 a půl dolaru za každou koňskou sílu elektřiny, kterou prodá. Později za ním přišel, že to je moc peněz. Tesla tedy smlouvu roztrhal a nechal to být.“

Všechno pro lidi

Slavný vynálezce se taky podle Müllera zajímal o možné zvýšení energie lidstva. Uvědomoval si, že je potřeba víc kvalitních, rozvinutých jedinců. „Proto klade velký důraz na vzdělávání, duševní rozvoj, rozum, hygienu, cvičení pro zajištění rovnováhy. Chtěl lidstvu pomoci na globální úrovni. Uvědomoval si třeba, že dost lidí umíralo na nemoci ze špinavé vody anebo že část lidí trpěla nedostatkem potravin.“

V roce 1880 Nikola Tesla studoval jeden semestr na Karlově univerzitě. Na oslavě svých 81. narozenin v New Yorku dostal z rukou českého velvyslance Řád Bílého lva. Tehdy zmínil, že rád vzpomíná na inspirativní čas strávený v Praze. A třeba v říjnu 1959 vyšla poštovní známka s jeho vyobrazením v hodnotě 25 haléřů a v nákladu 470 000 kusů.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.