Vojáci dostali potřebná auta se zpožděním, peníze skončily v kapsách obchodníků se zbraněmi

Ministerstvo obrany koupilo skoro čtyřicet lehkých obrněných vozidel. Vojáci je ale potřebovali už před rokem a půl. Nákup dvou stovek těžkých transportérů zredukovala na polovinu současná vláda. Ušetřené peníze daňových poplatníků přesto skončí v kapsách obchodníků se zbraněmi.

Ministerstvo nejprve nakoupilo osm lehkých obrněných vozidel a nevypsalo výběrové řízení. Prý kvůli naléhavé potřebě českého kontingentu v Afghánistánu. Ten je ale dostal až letos. "Technika, kterou disponujeme, už se může zdát méně vhodná. Je potřeba ji obměnit. Ale to neznamená, že by naši vojáci byli někde s nedostatečnou ochranou. Není to tak. Buď ji zajistíme my nebo ve spolupráci se spojenci, to je jasné," argumentoval náměstek ministryně obrany Martin Barták. O nutnosti nakoupit lehká obrněná vozidla přitom armádní plánovači věděli minimálně od roku 2004. Už tehdy je vojáci chtěli.

Výběrové řízení se ale začalo připravovat teprve před rokem. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš ujišťoval, že všechno bude transparentní. "Už je zahájena specifikace, už je vytvořený celý systém akvizičního procesu, v nejbližší době bude vyhlášeno výběrové řízení," přiblížil Emil Pupiš. Že bude vyhlášena veřejná soutěž tvrdil i mluvčí ministerstva Andrej Čírtek: "Vojenská policie plánuje pořídit v první fázi pět kusů lehkých obrněných vozidel. Předpokládá se, že by to bylo cestou otevřeného výběrového řízení podle režimu Evropské obranné agentury."

Navzdory slibům o průhlednosti celého procesu, ministerstvo soutěž zrušilo. S požadavkem na dodávku osmi lehkých obrněnců se přímo obrátilo na dvě české firmy. Jedna zastupuje německého výrobce vozidel Dingo, druhá italskou společnost Iveco. Výhrady neměl ani premiér Mirek Topolánek. "Prostředky, například lehká obrněná vozidle, v těchto chvílích urychlíme jejich nákup tak, aby se do provinčního rekonstrukčního týmu v Logaru a pro naše vojáky v Afghánistánu obecně dostali," řekl premiér.

Celý zmatek kolem nákupu dokládá jen jedno - ministerstvo přinejmenším zaspalo. Odborníci už dlouho varují, že mise v Iráku a v Afghánistánu budou stále riskantnější. Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor Radiožurnálu řekl, že ministerstvo uvažuje jako v dobách, kdy plánovalo operace v bývalé Jugoslávii. "To, s čím do Afghánistánu mají jet, nepochybně nebude dostatečné, aby je uchránilo proti asymetrickému způsobu vedení bojové činnosti, které Taliban a jeho bojovníci používají. To znamená dálkově odpalovaných min nebo takových věcí, že někdo z chodníku přiběhne a pod to vozidlo hodí minu," doplnil Andor Šándor.

Kvůli otálení úředníků dostali vojáci prvních několik nových vozidel teprve na jaře. Přesto i teď stále používají zastaralé americké stroje Humwee. Delší dobu je otevřeně kritizuje americká námořní pěchota. A v Afghánistánu je měli používat kromě českých i polští vojáci. Ti to ale odmítli. Proti minám jsou Humwee bezmocné, upozorňoval už loni Andor Šándor. "Dle mého soudu tato operace po technické stránce asi příliš neodpovídá požadavkům, které by na výzbroj vojenské policie, měly být," řekl Andor Šándor.

Varování expertů se bohužel potvrdilo. Kvůli nedostatečnému spodnímu pancéřování vozidel Humwee zahynul letos český voják, další byli zraněni. A od té doby prý do nich nechce nikdo nasednout. Za několik měsíců má dostat český kontingent dalších třicet nových vozidel Dingo a Iveco. Ani tentokrát ale nevypsalo ministerstvo na jejich nákup veřejné výběrové řízení.

Z jiného úhlu pohledu: Vozy jsou třikrát dražší, než za kolik je koupil Izrael

Utrácet miliardy korun za zbraně se zřejmě líbí každé české vládě. A je jedno, jestli v jejím čele stojí premiér z ČSSD nebo ODS. Současný kabinet razantně seškrtal plány na nákup těžkých obrněných transportérů prosazovaný bývalými ministry v čele s Jiřím Paroubkem. Topolánkova vláda ale bude také nakupovat obrněnce. Budou sice menší a lehčí, protože právě ty vojáci potřebují v misích. Přesto jich nebude málo. Bez výběrových řízení už ministerstvo obrany podepsalo smlouvy na 4 desítky těchto vozidel. A teď ohlásilo plány na pořízení dalších 110.

Podzvukové bitevníky, tanky, stíhačky nebo těžké obrněné transportéry. Ať už to byla jakákoliv technika, armáda si vždy naplánovala mnohem víc kusů, než kolik jich nakonec potřebovala. Pochybnosti proto vzbuzuje i chystaný nákup plných 110 lehkých obrněných vozidel, tvrdí šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím z ODS. "Naše armáda do typu zahraničních misí, jako je naše mise v Afghánistánu jak v provincii Logar, tak v některých dalších místech, určitě potřebuje lehká obrněná vozidla. Není sporu, podepisuji všemi deseti. Jestli ale má být teď vypsán tendr na počet 110, tak to si myslím, že musíme zase velmi pečlivě zvažovat každé auto, každý kus. Vždycky armáda měla větší oči, než kolik té techniky ve finále potřebovala," dodal Jan Vidím.

Armáda ujišťuje, stejně jako v minulosti, že 110 lehkých obrněnců odpovídá požadavkům vojáků a závazkům Česka vůči NATO. "Je třeba, aby se doma na těchto vozidlech cvičil, je třeba, aby byly k dispozici pro nějaké krizové situace, které souvisí s obranou teritoria České republiky. Proto Armáda České republiky dala do střednědobého plánu návrh na pořízení 110 vozidel v této kategorii lehkých obrněných," tolik mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Vážné výhrady hlavně k předchozím nákupům lehkých obrněných vozidel má opoziční ČSSD. Její poslanec Antonín Seďa nechápe, proč ministerstvo nevypsalo veřejnou obchodní soutěž. Připomínáme, že nejprve zaplatilo stamiliony korun za osm vozidel a nedávno uzavřelo smlouvy na dalších 30 kusů za rovnou jednu miliardu. Opozičního poslance zaráží právě vysoká cena za tuto techniku typu Dingo a Iveco.

Podle dokumentu, který má Radiožurnál k dispozici, byla například Dinga pro českou armádu třikrát dražší, než za kolik je nedávno pořídil Izrael. Belgie za ně zaplatila o polovinu méně. Mluvčí ministerstva Andrej Čírtek má následující vysvětlení: "Co se týče ceny, tak se jedná o cenu nejen za samotný podvozek, ale i za dálkově ovládanou věž, výcvik, logistiku a také za munici. To znamená, že jsme nekupovali jenom vozidla, jako když se přijde v civilním životě do autosalónu, kupovali jsme kompletní balíček schopností. A ta cena je dle našeho názoru zcela odpovídající."

Velmi výrazné cenové rozdíly jsou při porovnání s jinými armádami i u vozidel Iveco. I tady ministerstvo argumentuje drahou výzbrojí. Ta údajně tvoří polovinu celkové ceny. Ať už je to jakkoliv, dvě české dodavatelské firmy, které se nemusely utkat s konkurencí ve výběrovém řízení, na obchodu rozhodně vydělaly. To nepopírá ani Jan Vidím, i když postup úředníků obhajuje. "Nákup bez tendru samozřejmě vzbuzuje, a mnohdy i oprávněně, všelijaké pocity, že se jedná o nějakou nekalost. Na druhou stranu nákup bez tendru znamená, že to vozidlo je možné koupit v historicky velmi krátkém čase. Prostě jsme je potřebovali teď, zítra v uvozovkách mít pro naše vojáky." Na nákup 110 lehkých obrněných vozidel už ministerstvo výběrové řízení vyhlásí. Alespoň to slibují jeho představitelé. To samé ale slibovali už loni, a nakonec bylo všechno jinak. Tentokrát vozidla mají stát tři až čtyři miliardy.

Jiří Šedivý: Nákup podcenilo bývalé vedení ministerstva obrany

Ministerstvo obrany zřejmě podcenilo rizika v Iráku a v poslední době i v Afghánistánu. Čeští vojáci tam ještě donedávna používali například jen lehce opancéřované automobily Landrover. A ještě teď tam mají zastaralá obrněná vozidla Humvee. Teprve před několika měsíci dostali novou techniku. O tom, že klasické transportéry jsou pro některé mise příliš těžké a neohrabané se přitom ví už dlouho.

Předností lehkých obrněných vozidel podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého je, že mají zvýšenou minovou a balistickou ochranu, ale nejsou primárně určena pro vedení bojové činnosti. Právě takový typ vozidel se používá třeba pro mírové mise a pro mise, které jsou typické pro používání vojsk například v Iráku a Afghánistánu. "Vojáci je potřebují proto, že vzbouřenci a teroristé poznali, že v rámci metod takzvané asymetrické války začali ve větší míře používat nastražené miny a usměrněné nálože, kterými se podařilo způsobit poměrně hodně ztrát nejenom americkým vojskům, ale i koaličním vojskům, které byly na území Iráku a v poslední době se tyto aktivity ve větší míře přenášejí i do Afghánistánu," vysvětlil Jiří Šedivý.

O nutnosti nakoupit moderní lehká obrněná vozidla se začalo oficiálně mluvit až loni na jaře. Vojenská policie je přitom chtěla už v roce 2004. Dokonce jste je chtěl i Jiří Šedivý, kdy byl ve funkci náčelníka generálního štábu. "V době, kdy jsme koncipovali vizi armády do roku 2015, jsme předpokládali modernizaci vozidel BRDM na relativně velmi kvalitní vozidla ve verzi 4x4, ale byla to vozidla, které odpovídala představám o použití armády v bojových podmínkách. V té době ještě verze minově zesílených transportérů neexistovala, t se začala objevovat až kolem roku 2004, 2005, kdy se americká armáda odhodlala změnit koncepci používání takovéto bojové techniky na území Iráku a v první verzi začali pancéřovat vozidla Humwee," uvedl Jiří Šedivý a doplnil, že tento pokus nedopadl nejlépe. Proto se Američané obrátili na další výrobce obrněných transportérů. Mezi prvními byla například jihoafrická vozidla, která jsou dnes známa pod názvem RG-31.

Logo|foto:Český rozhlas

Jiří Šedivý zopakoval, že současné bezpečnostní prostředí, ve kterém se čeští vojáci pohybují, je velmi odlišné od předchozích misí například v bývalé Jugoslávii. "Když jsme například v roce 1996 nastupovali Do Bosny a Hercegoviny, tak se předpokládalo spíše střelných zbraní proti nám. Pochopitelně také byla obava z min, které byly, ale ne protitankové nebo protivozidlové, ale většinou to byly miny protipěchotní, kterých tam bylo skutečně hodně. Pokud vozidlo najelo na takovou minu, tak to posádka zpravidla přežila," řekl Jiří Šedivý. V Iráku a v Afghánistánu jsou ale používány velmi sofistikované a na dálku řízené výbušniny s velkým výkonem, které mívají na svědomí zničení celého vozu. "A nejenom při najetí na minu, ale při dálkovém odpálení usměrněné nálože z boku vozidla. To vozidlo je zničeno z prostoru mimo cestu," doplnil Jiří Šedivý a upozornil i na sebevražedné akce.

Podle jeho názoru minulé vedení ministerstva obrany podcenilo nákup lehkých obrněných vozidel, což se projevuje tím, že vojáci tuto techniku dostávají se zpožděním. "V minulosti ten požadavek tady byl a byla dokonce zrušena dvě výběrová řízení, která skončila pozitivním způsobem," dodal Jiří Šedivý.