Vrch Větrník u Lišova se jmenuje po větrném mlýnu. A stojí na něm nivelační sloup

10. říjen 2020
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na vrchu Větrník, kousek od železobetonové stély, stával jeden z mála jihočeských větrných mlýnů

Větrných mlýnů nebylo v jižních Čechách nikdy tolik jako například na Moravě nebo v Holandsku. Podle ředitele českobudějovického Státního okresního archivu Daniela Kováře je to dáno tím, že na jihu Čech je přece jen víc vodních toků, a tak si mlynáři stavěli spíš mlýny vodní.

„Návrší Větrník u Lišova je pozoruhodné z několika důvodů. Především je z něj krásný výhled. Na severu můžete za dobrého počasí spatřit hrad Choustník nedaleko Tábora. Někteří turisté si dokonce myslí, že je to silueta slavného Řípu. Na jih je z Větrníku velmi pěkný pohled na Novohradské hory,“ říká Daniel Kovář.

Na Větrníku ale kdysi stával také jeden z mála jihočeských větrných mlýnů. O stavební povolení žádal podle archivních záznamů v roce 1787 Josef Kozimák a pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem Petr Kočvara. Na konci jara 1796 tento větrný mlýn vyhořel, nejspíš po zásahu bleskem.

K obnově podle ředitele archivu už pravděpodobně nedošlo a mlynář Kočvara si postavil mlýn nový, ovšem už vodní na nedalekém rybníku Koníři.

Vrch Větrník je ale zvláštní ještě něčím jiným. Stojí na něm železobetonová stéla, která se tyčí do výšky sedmi metrů nad zemí, a do země je zapuštěná dalšími třemi metry. Slouží jako jeden z bodů trigonometrické zemské sítě.

„V roce 1862 založilo 15 evropských států takzvanou Stálou komisi středoevropského stupňového měření. Z této komise se pak později stala Vrcholová světová geodetická asociace. Sdružení stanovilo přesná pravidla pro budování základních geodetických sítí, podle kterých byla prováděna takzvaná vojenská triangulace v letech 1862 až 1898 na území Rakouska-Uherska. Práce prováděl Vojenský zeměpisný ústav z Vídně,“ stojí napsáno u stély na vrcholu Větrníku. Autorem je František Beneš ze Zeměměřičského ústavu v Praze.

Železobetonová stéla slouží jako jeden z bodů trigonometrické zemské sítě

Jedním z bodů, kam zeměměřiči tehdy zatnuli své měřící tyče a který tak navěky zapsali mezi nejdůležitější body evropské, potažmo světové mapy, je právě tady. Od roku 1972 je kolem vyhlášeno chráněné území zahrnující kružnici o poloměru 150 metrů. Jeho správcem je Zeměměřičský ústav v Praze.

Na Větrník vede z Lišova velmi příjemná cesta nejprve ulicí s příznačným jménem Větrná, posléze pak polní cestou až k lesu, na jehož okraji stéla a další zajišťovací body stojí. Cestu vám pomůže najít i nedaleká orientační tabule s krytým posezením pro návštěvníky.

Právě nedaleko tohoto dřevěného posezení stával pravděpodobně onen větrný mlýn, který dal celému návrší jméno. Jeho základy se zatím nepodařilo najít, ale není všem dnům konec. Stačí ujít od lišovského kostela necelé dva kilometry na západ a jste u stély. A třeba o původní základ mlýna zakopnete právě vy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová