Vrtání kamene pravěkou metodou vyžaduje výbornou fyzickou kondici i trpělivost

14. prosinec 2018 11:40

Archeologové objevili při výzkumu na budoucím staveništi dálnice D11 řadu nástrojů z mladší doby kamenné. Mezi jinými třeba sekery s dokonale vyvrtanými otvory pro násadu. Asi si položíte otázku, čím mohli lidé jen s minimálními technologickými znalostmi vrtat do kamene? Archeologům to trvalo desítky hodin pokusů, ale znají odpověď. 

Archeologové stále třídí nálezy z lokality budoucího staveniště dálnice D11, hotoví budou asi za rok a půl. Zároveň ale zkoušejí už teď hledat odpovědi na některé otázky.

Jako kluk přečetl všechny Štorchovy knížky. A zrodila se láska k experimentální archeologii

Expedice Monoxylon 1998

Docent Radomír Tichý si umí plnit klukovské sny. Jedním z těch snů bylo určitě stát se archeologem. A dalším obrovským splněným snem je Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, které vybudoval doslova ze země.

Vedoucí výzkumu Radomír Tichý z hradecké Univerzity třeba pátrá po tom, jak mohli lidé v mladší době kamenné vrtat dokonalé otvory do kamenných nástrojů.
„V mladší době kamenné opracovávali kámen a přitom ty otvory jsou precizně vyvrtané. To nás na tom zaujme a říkáme si, jak to tenkrát mohli vrtat."

Řada lidí by u této řečnické otázky skončila. Ne tak Radomír Tichý. Vyrobil dřevěnou konstrukci primitivního vrtacího stroje: „Je to vlastně páka, který přitlačuje ten samotný vrták a potom pomocí rotace vrtá. To upevnění musí být takové, aby se ten vrták nemohl v otvoru nejlépe ani pohnout. Aby celou dobu respektoval ten samý směr."

Vrtání kamene pravěkou metodou

Vrtákem se točí pomocí koženého lanka podobně jako například při rozdělávání ohně. A samotný vrták? Čím se dá provrtat kámen?

„Začínali jsme otvorem, který vrtal měděný vrták. Ale měď ještě v mladší době kamenné neměli. Ale tím, že je ta měď přeci jen měkčí než například železo, tak se zdálo, že je tak na půl cesty k tomu vrtání. Ale my jsme se potřebovali naučit to samotné vrtání i podsypávání brusivem."

Vrtání kamene pravěkou metodou

Potom přišel na řadu vrták z rohoviny a v těchto dnech zkouší archeologové vrtat kostí. A jde to. I když to chce čas. Jeden otvor znamená zhruba 25 hodin trpělivé práce. Lankem točit pořád dokola.

Docent Radomír Tichý je velmi vytížený člověk, vedle práce na univerzitě se věnuje také archeoparku ve Všestarech, nebo výzkumu na trase dálnice D11. A 25 hodin práce na jeden otvor v kameni, to je docela hodně.

Čtěte takéArcheopark Všestary

Radomír Tichý ale s klidem poznamenává, že daleko víc času ztrácí při leckdy zbytečných poradách a papírování. Tohle je prostě práce, která jej baví. „Jednou vrtá pan Kučírek, jindy já. Jsem rád, že si mohu zavrtat. Ale ono je nezbytné přímo u toho být. Protože člověka napadají ta správná řešení jedině díky té samotné práci a experimentu. A jednoho člověka by to všechno možná ani samotného nenapadlo, protože by neměl takovou oponenturu."

Vrtání kamene pravěkou metodou

Zmíněný Karel Kučírek, experimentální archeolog, uvedl vrtací stroj do provozu. K vrtání pravěkou metodou do kamene je zapotřebí především trpělivost, ale také výborný fyzická kondice.

Protože ono to samo až tak úplně nejde, usmívá se Karel Kučírek: „Někdy to vrtá krásně, ale kámen má různorodou strukturu a někdy se to prostě zastaví a nejde to dál. Potom musíme hledat další cestu."

A k čemu to všechno je?

Po praktické stránce a pro dnešní využití k ničemu, směje se Radomír Tichý. Věda a archeologie ale potřebují vyzkoušet i tyto na první pohled zbytečnosti, aby daly dohronady výsledek, který už smysl má, uzavírá docent Radomír Tichý.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související