Výsadkáři skočí na chrudimské letiště. Použijí k tomu historické padáky

„Pravidelně pořádáme takovou vzpomínkovou akci, setkání všech výsadkových veteránů, kteří kdy sloužili u výsadkových jednotek a podobně. Na přípravách spolupracujeme i se 43. výsadkovým praporem,“ říká organizátor Zdeněk Kolář.

Co všechno uvidíte?

Na letišti v Chrudimi bude prezentace vojenské techniky, koncerty a veselice. A bude i seskok na historických padácích, které jsou trochu složitější na ovládání. „Vývoj jde rychle dopředu a současné padáky se s těmi, které používali naši předchůdci, nedají porovnat. Když se nám podaří tyto padáky sem dostat, udělat veškeré zkoušky a přípravy k tomu, aby opravdu mohly do vzduchu, tak pro ty chlapy je to neskutečný zážitek.“

Setkání absolvují různé generace. Mělo by přijet několik stovek paragánů. Jak vůbec těžké pro ně je, když odcházejí do civilu? „Někteří mají s odchodem do civilu velké problémy, ale je to individuální. My výsadkáři jsme trochu zvláštní lidé. Držíme spolu, i když už nesloužíme. Výsadkářská čest, hrdost a tradice v nás pořád jsou. Rádi se potkáváme. Setkání jsou vždycky srdečná. Vzpomínáme na veškeré dění, které jsme u jednotek zažili.“

Zdeněk Kolář|foto: Honza Ptáček

Během akce pomůžete během

Dění podle Koláře doplní charitativní běh. Je to akce na podporu Vojenského fondu solidarity. „Připomínáme si oběti našich kluků, kteří zůstali v Afghánistánu při plnění svých povinností. Veškeré vybrané peníze jdou na zmíněný fond, ze kterého se hradí pomoc rodinám případných zemřelých vojáků.“

Běží se z Klášterních zahrad přes město na letiště. „Trať měří asi 3 200 metrů. O výsledky vůbec nejde. Chodí tam i maminky s kočárky a dětmi. Je pěkné vidět vbíhat tu masu lidí do letištní brány.“

Po každém úmrtí vojáka na zahraniční misi se rozjede na sociálních sítích velká polemika o smyslu takových akcí. „Myslím si, že je dobré dostávat do lidí povědomí o tom, že vojáci jsou naší součástí. Někde hájí práva. Informace o úmrtí je pro mě vždycky těžká. Je to podobné jako když vám někdo zemře v rodině. I voják má emoce jako každý člověk, nevyhne se jim ani v armádě. Ať je cvičený jakkoliv, odolný vůči vnějším vlivům, tak smrt zasáhne vždycky.“