Vysoké Mýto zdobí jeho královská minulost
Toto kdysi královské město bylo domovem mnoha zajímavých osobností. Mezi jinými i Hermenegilda Jirečka, učitele korunního prince Rudolfa. Císařského syna učil česky a znalostem literatury. Za své služby byl povýšen do rytířského stavu. Sám si vybral přídomek "ze Samokova", měl být připomínkou jeho kovářských předků i skutečnosti, že Hermenegild Jireček si svůj úspěch "ukoval sám".
Hermenegild Jireček vystudoval historii a práva v Praze, už během studií přispíval svými články do časopisů Květy a Česká včela a stal se spolupracovníkem Národních novin Karla Havlíčka Borovského. Po přesídlení do Vídně v roce 1850 nastoupil do kulturní redakce Vídeňského deníku.
S manželkou Julií vychoval tři dcery, Marii, Noemi a Julii. Noemi byla nadějná klavírní virtuoska a Julie mimořádně talentovaná fotografka. Jirečkovi měli měšťanský dům přímo ve Vysokém Mýtě, na nedaleké Vinici si ale nechali postavit odpočinkové sídlo ve stylu ruské "dači". Noemi a Julie žily ve vile Na Vinicích do vysokého věku, navštěvoval je mezi jinými i Jaroslav Seifert. Dcery Jirečkovy neměly děti, měšťanský dům byl zbourán a vila Na Vinici po jejich smrti necitlivě přestavěna. Po rodině Hermenegilda Jirečka zbyla jen honosná hrobka u severní zdi vysokomýtského hřbitova.
Galanterie na rohu ulice
Mnoho krásných historických domů ve Vysokém Mýtě bylo zbouráno, ať už pro špatný technický stav, nebo proto, že musely ustoupit moderní výstavbě a budování nových komunikací. Mnoho domů bylo ale zachráněno. V době nedávné například rohový dům na ulici Tůmova a Šafaříkova, v jehož přízemí byl po několik desetiletí obchod s galanterním zbožím.
Současní majitelé bratři Novotní opravovali dům ve spolupráci s památkáři, architekty a místními řemeslníky. Nebyly pro ně prioritou budoucí provozy (obchod, kavárna, hotel), ale dům jako takový. "Nechtěli jsme ho rekonstrukcí zničit," vysvětluje Radomil Novotný, "ale chtěli jsme mu dát možnost žít dál."
Proto v domě zachovali mnoho původních, nebo starých prvků: odhalené malby klenutých stropů v přízemí, stará okna, sklepy, ale i třeba pod omítkou uschovaný trezor. Také barva venkovní omítky je stejná, jako barva původní fasády, která se našla při stavebně technickém průzkumu. Štít domu zdobí sochy třech svatých: Nepomuka, Václava a Víta.
Patrový dům s pavlačí, vnitřním blokem a dvěma dvorky má jako většina vysokomýtských měšťanských domů stará sklepení. Bohužel byla částečně zničena zpevňovacími opatřeními už v 70. letech. O spodních patrech sklepení, případně o jejich napojení na podzemní chodby, už je možné pouze spekulovat.
Ve sklepeních nyní vznikne sklad vína, v přízemí domu zůstane galanterie a v zadní části traktu malá kavárna s venkovním posezením a bylinkovou zahrádkou.
Radomil Novotný chce jejich domu dát jméno Bonviván, tedy ten co umí, rád a dobře žije.
Související
-
Ostrov leží na staré císařsko-královské silnici
Cesta mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí byla strategickou spojnicí. I proto byla zpevněná a udržovaná, aby po ní za jakéhokoliv počasí přejely vozy a přešlo vojsko. Kdo...
-
Kdo vyhrál bitvu o kostel v Radhošti?
Po vzniku samostatné republiky přešla většina obyvatel Stradouně a Radhoště k Československé církvi. Římskokatolický farář jim ale odmítl půjčit kostel.
-
Největší čtvercové náměstí v Česku najdete ve Vysokém Mýtě
Nutno ale dodat, že náměstí Přemysla Otakara II. není úplně přesný čtverec. A právě na to poukazují českobudějovičtí, kteří by rádi prvenství Vysokému Mýtu přebrali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
