Vzpomínka na významného rabína Šloma Jehudu Rapoporta

14. říjen 2007

Pozítří, 16. října, uplyne 140 let od úmrtí významné rabínské osobnosti 19. století působící v Praze, rabína Šloma Jehudy Rapoporta. Věnujeme mu následující vzpomínku.

Rabín Šlomo Jehuda Rapoport se narodil 1. června 1790 ve Lvově, v rodině, která mu zaručila velmi kvalitní tradiční vzdělání - byl mj. žákem proslaveného rabína Nachmana Krochmala. Již jako chlapec projevoval výjimečné nadání a stal se známým talmudistou. Jeho studie a knihy mu získaly řadu obdivovatelů. Patřili k nim Židé tarnopolští, kteří ho povolali za rabína roku 1837, a také pražští: od roku 1840 až do své smrti žil v Praze, kde působil jako vrchní rabín.

Rapoport psal především hebrejsky. V mládí se pokoušel i o poezii, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších autorů tzv. židovské vědy. V celém svém rozsáhlém díle kriticky zkoumal neprobádaná a pozapomenutá období židovských dějin, prokázal mj. cestu, po které se šířila rabínská tradice z Izraele přes Itálii do střední Evropy, resp. z Babylónie přes severní Afriku do Španělska. Rapoportovy první práce, pro židovskou vědu zakladatelské, které tiskl v letech 1828-31 ve vídeňské ročence Bikure ha-itim, představovaly pak v úhrnu jedno z jeho hlavních děl: soubor biografií starých rabínských autorit.

I četné další Rapoportovy studie byly publikovány především časopisecky. Napsal také řadu kritických úvodních studií k novým vydáním hebrejských spisů stejně jako úvod ke sbírce nápisů Starého pražského hřbitova. Odborně zajímavá je i posmrtně vydaná korespondence. Ještě za Rapoportova života vyšel první díl jeho bohužel nedokončené obsáhlé encyklopedie talmudských reálií.

Rabín Šlomo Jehuda Rapoport zemřel v Praze, pochován je na židovském hřbitově na Žižkově.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.