Ypsilonka znovu vstává z popela, říká její dlouholetý člen, herec Martin Bohadlo
Přes dvacet let je členem Studia Ypsilon. To mu ovšem nebrání odskočit si do Divadla Na Jezerce a ztvárnit tam Saturnina. Hraje na housle i další hudební nástroje a je spoluzakladatelem souboru Geisslers Hofcomoedianten.
Vystudoval katedru alternativního a loutkového divadla na DAMU. Než si stačil rozmyslet, jakým směrem se jeho umělecká dráha bude ubírat, dostal první nabídku. „Budoucnost mě předběhla. Ještě než jsem školu ukončil, oslovil mě režisér Jan Schmid, jestli nechci naskočit do Ypsilonky. Už v druháku jsem tak stál na jevišti se všemi těmi hereckými bardy.“
Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu
Účinkoval v mnoha inscenacích, některé z nich ale v poslední době divadlo ukončilo. „Ypsilonka teď znovu vstává z popela. Byly tam takový turbulence po smrti zakladatele a režiséra Jana Schmida, takže se některý hry seškrtaly a mám jich míň.“
Diváky zve na představení, které je pro něj významné nejen herecky. „Jmenuje se Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu a má hvězdné obsazení. Hrají v něm Jirka Lábus, Martin Dejdar, Lilian Malkina, Lenka Loubalová, Oldřich Navrátil a další. Je to o návratu emigrantů do Čech do domu, kde už bydlí někdo jiný, má to dobrý konec a vtipné situace.“
V čem mu dal v této hře Jan Schmid důvěru? „Řekl mi, že bych tam mohl hrát nějakou svoji písničku. Nějaký jsem mu pustil, ale pak jsem mu zahrál jednu, kterou jsem napsal v 16 letech, ale nevydal. Je to punková píseň, která se jmenuje Smrad. Vůbec jsem to nečekal, ale on si ji vybral. Vtipný je, že tam tedy hraju svoji vlastní píseň a ještě za to dostávám tantiémy,“ směje se herec.
Housle, baskytara i baroko
O jeho hudebním nadání svědčí to, že umí hrát na několik hudebních nástrojů. „Primární jsou pro mě housle a dokážu něco zahrát i na kytaru. Mandolína má stejný prstoklad jako housle, takže to je jednoduchý, a kvůli jednomu představení jsem se učil hrát na bicí.“
Nedávno dostal od bratrance nabídku vystupovat s kapelou Pavlíny Jíšové. Měl z toho velkou radost a těšil se, že bude zase hodně hrát na housle. Přišlo ale překvapení, místo houslí měl mít sóla s baskytarou, na kterou ale nikdy nehrál. „Řekli mi, že se to naučím. Rozmýšlel jsem se, nakonec kývnul a dva měsíce poctivě dvě hodiny denně cvičil. Pavlína Jíšová pak ale zjistila, že umím na ty housle, takže je mám v kapele primárně a baskytaru jako sekundární nástroj.“
Martin Bohadlo je také spoluzakladatelem souboru Geisslers Hofcomoedianten, což je divadelní soubor, který ve své tvorbě propojuje barokní tradice se současným divadlem.
„Vzniklo před 25 lety díky festivalu Theatrum Kuks, v barokní vesničce ve východních Čechách. Založil ho můj otec (muzikolog Stanislav Bohadlo – pozn. red.), který chtěl vrátit tradici hraběte Šporka. Ten tam v roce založil 1702 divadlo Comoedien-Haus, kde byl jedním z principálů Anton Geissler. Otec vnukl režisérovi Petru Haškovi, jestli by nechtěl tento soubor po tři sta letech oživit, a stalo se.“
Kde je možné divadelní představení inspirovaná barokem vidět v Praze? Martin Bohadlo se věnuje také amatérskému filmu. Jaké téma má jeho poslední film? Všestranný umělec je i členem souboru Long Vehicle Circus. Kde pravidelně se souborem reprezentuje Česko na chůdách? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
