Z Itálie až do Nasavrk. Tamní kaštanovníky pamatují ještě baroko

Nasavrcká Kaštanka je přírodní památka. Ale také unikátní historická záležitost. Sad o rozloze jednoho hektaru založili v blízkosti svého zámku Auerspergové. Konkrétně Jan Adam Auersperg, který zdědil nasavrcké panství v roce 1764. I když přímo v Nasavrkách trvale nebydlel, o zámek dobře pečoval. A stejně tak o jeho zahradu a park.

Sazenice ze středomoří     

Roku 1776 si ze své cesty po Itálii kníže Jan Adam Auersperg dovezl šest sazenic kaštanovníku setého. Sad postupně rozšiřoval. Stromy byly vysazovány v liniích po vrstevnici, vyrostlo tam okolo 100 stromů. Některé z nich jsou v Kaštance dodnes. „Průměrný věk kaštanovníku setého dosahuje ve střední Evropě asi 200 let. To znamená, že některé stromy jsou už skutečně přestárlé, o to větší vyžadují péči,“ vysvětluje Aleš Kopecký z Agentury ochrany přírody a správy CHKO Železné hory.

8 fotografií

Všechny kaštanovníky v nasavrcké Kaštance mají kovový štítek s označením. Nejstarší a také nejmohutnější strom se jmenuje Knížák. „Obvod stromu v 1,30 metru nad zemí je okolo 550 cm. Je to skutečně mohutný jedinec. Vyžaduje ale zvláštní péči. Strom už musí mít zvláštní podpěry a je olistěný už jen napůl,“ dodává Aleš Kopecký.

V 80. letech minulého století rostlo v zámecké kaštance okolo 140 stromů. Kvůli houbové chorobě ale řada z nich odumřela, dnes v sadu najdete okolo 90 kaštanovníků. „Naše zásahy kaštanka vyžaduje každoročně,“ pokračuje Kopecký. „Je to hlavně z toho důvodu, že stromy napadla tzv. inkoustová choroba. Způsobují ji zvláštní houby, které žijí v půdě, takže řada stromů odumírá. V Kaštance proto musíme provádět léčebná opatření. Používáme k tomu biologické fungicidy a také speciální typy ořezů, kdy se odstraňují suché větve. Musíme dbát i o bezpečnost návštěvníků, je to veřejný park.“

Městský park

Kaštanka se nachází pod zámkem, blízko nasavrckého náměstí. Jde o nejvýše položenou kaštanku v Česku, nadmořská výška je 472 - 486 metrů. Je samozřejmě volně přístupná a má ráz městského parku, proto v Kaštance najdete i prolézačky. „Sběry jedlých kaštanů probíhají organizovaně. To si řídí vlastník, tedy Město Nasavrky, ve spolupráci s místní školou,“ vysvětluje Aleš Kopecký.

Kaštanka má ráz městského parku a slouží odpočinku a relaxaci|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Přírodní památka Kaštanka je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a vede okolo ní turistická trasa. Je to jednak naučná stezka Krajem Chrudimky, ale také oblíbená Keltská stezka. Ta začíná v Nasavrkách před zámkem. Po sto metrech se po modré turistické znače dostanete ke Kaštance a stezka dál prochází jednou z nejstarších táborových osad v Česku, a to Peklem v údolí řeky Chrudimky.

Na Keltské stezce, před stoupáním do osady Hradiště, uvidíte i nejvyšší vodopád Železných hor, tedy pokud nebude sucho. V Hradišti, místní části Českých Lhotic, si pak můžete prohlédnout pozůstatky keltského oppida a za návštěvu určitě stojí keltský Archeoskanzen v Nasavrkách s rekonstrukcemi keltských obydlí i živými ukázkami řemesel.

A ještě něco o jedlých kaštanech…

Kaštanovník setý, lat. Castanea sativa, se někdy nazývá také jako kaštanovník jedlý, lidově pak jedlý kaštan. Je to opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Dorůstá výšky 20 až 25 m a má širokou korunu. V Asii se dožívá věku 500 až 600 let, ale ve střední Evropě je to jen v průměru okolo 200 let. Listy mají tvar podlouhlé elipsy, na vrchu jsou tmavě zelené, zespodu světle zelené.

Kaštanka v Nasavrkách kvete hlavně v červnu|foto:Milan Vaňkát

Kaštanovník setý kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá, takže na jednom stromě najdete samčí i samičí květy. Pokud kaštanovník chcete pěstovat ve své zahradě, je lepší pořídit si alespoň dva stromy. Tak lépe plodí. Tmavohnědé a lesklé plody v pichlavém obalu dozrávají v září.  Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin a nejlépe chutnají upečené.