Za deště i za mlhy. Drahomíra Bačkorová zvládla maraton na kole!

4. srpen 2014

Ujet 2222 kilometrů nejdéle za 111 hodin. Takový úkol stál před účastníky Opel Handy Cyklo Maratonu. Za tým Českého rozhlasu se ho minulý týden zúčastnila i reportérka pardubického studia Drahomíra Bačkorová.

V týmu Českého rozhlasu byla jedinou ženou! „Cítila jsem se skvěle, nemám pocit, že bych měla nějaké úlevy. Přišla na mě řada, sedla jsem na kolo a musela jsem jet. Věděla jsem, že to je minimálně hodina nebo hodina a půl v jakémkoliv terénu a za jakéhokoliv počasí. Jedině snad když kluci viděli, že mě už do prstů chytají křeče od držení brzd z kopce, tak jsme se vystřídali. Paradoxně nejrychleji jezdil z kopce handicapovaný Jakub Molin. Dosáhl na rychlostní rekord 70 kilometrů v hodině.“

Uvedený počet kilometrů přitom představoval optimální trasu. Podle Drahomíry Bačkorové se u mnohých protáhla různým blouděním.

cyklomaraton - průjezdní body

„Smyslem bylo ukázat handicapovaným sportovcům, že mohou překonat své limity a že se mohou zapojit do jakéhokoliv závodu spolu s ne-handicapovanými lidmi. Zároveň mohli nám zdravým předvést, co všechno dokáží.“

Užít si to a přežít

Jelo se takzvaně na pohodu nebo byla přeci jen cítit rivalita? „Záleželo na tom, jak si to který tým nastavil. Někteří jeli na čas. My jsme se dohodli, že kvůli chybějícím zkušenostem bude naším mottem: Užít si to a přežít. Tak jsme i jeli a nehrotili jsme to. Chtěli jsme dojet zdraví, živí a v dobré náladě. Což se nakonec podařilo.“ I tak ale rozhlasová účastnice říká, že se přesto snažili a čas naháněli „nabušení cyklisté“. Tým byl dobře namíchán.

Rozhlasový cyklo tým (zleva shora: Václav Mikšátko, Jiří Kánský, Zdeněk Bláha, David Štichauer, Michal Plšek, Zdeněk Levý, Jakub Molin, Drahomíra Bačkorová

Cyklisté museli krotit rozmary letního počasí: „Nejdřív přišel přívalový déšť u Slavkova poblíž Brna. Jezdili jsme po silnicích prvních a druhých tříd, takže nás míjelo hodně kamionů a bylo to poměrně nebezpečné. Říkali jsme si, že by to chtělo spíš kajak. Když konečně pršet přestalo, tak přišly ranní mlhy, kde bylo vidět maximálně na 50 metrů.“

Žádná ponorka…

Pokud jde o mezilidské vztahy, tak se v osádce vozu s Drahomírou Bačkorovou žádná ponorková nemoc neobjevila: „Za celou dobu jsme neměli žádnou krizovou situaci. Párkrát jsme se dohadovali kvůli navedení cyklisty na správnou trasu. Trochu si sáhnete na dno fyzicky, ale jinak to bylo úžasné.“

A emotivní zážitek? Na Slovensku se k závodu spontánně přidal muž na silničním kole v obyčejném tričku. Jel se jen tak projet a výlet si prodloužil, když zjistil myšlenku unikátního závodu. Pomohl na rovném větrném úseku díky skvěle zvládnuté jízdě „v háku“. „Tehdy jsem si uvědomila, že sport opravdu dokáže spojovat lidi,“ uzavírá Drahomíra Bačkorová.

autor: MAL
Spustit audio