Začal 15. ročník festivalu Febiofest

28. březen 2008

Včera večer byl v Praze slavnostně zahájen 15. ročník mezinárodního filmového festivalu Febiofest. V hlavním městě potrvá do 4. dubna a poté navštíví dalších 8 měst v Čechách a na Moravě a těšit se na něj mohou i slovenští diváci. Režisér Fero Fenič k 15. narozeninám Febiofestu uvedl:

"Nikdy jsem si nemyslel, že se dožiji 15. ročníku Febiofestu, protože za těch 15 let jsem měl několik slabších chvilek, kdy jsem o této akci pochyboval, především pod vlivem vyčerpání z jejího budování. Ta akce si totiž procházela svými peripetiemi jako každá věc, která se rodí na koleně a posouvá se dopředu jen především díky nadšení a entuziasmu lidí, bez kterého bychom se asi k tomuto 15. ročníku nedostali."

Fero Fenič (vpravo) při křtu DVD s filmem Zvláštní bytosti. DVD s jeho druhým celovečerním filmem bylo pokřtěno 25. března 2008.

Letošní Febiofest uvede 249 filmů ze 64 zemí v 569 projekcích. Mezi nimi budou snímky od Paula Thomase Andersona, Seana Penna, Bena Afflecka, Julie Delpyové, Richarda Attenborougha, Volkera Schlöndorffa, Takeshiho Kitana, Mohsena Makhmalbafa, Fridrika Thóra Fridrikssona a dalších. Festival svojí přítomností poctí Alan Parker, Roy Andersson, Jos Stelling, Isild le Besco, Nae Caranfil, Rajko Grlič, Jim Stark, Peter Naess a další.

Alan Parker

Programovými řediteli Febiofestu jsou zcela nově Štefan Uhrík a Hana Cielová. Při této příležitosti se nabízí otázka, co se na festivalu díky jejich působení změnilo. Hana Cielová k tomu uvedla:

"Naší základní filosofií i po domluvě s Ferem Feničem bylo, že jsme nic nechtěli zásadně bourat, protože se jednalo o akci, která úspěšně fungovala a byla oblíbená. Takže jsme neměli pocit, že bychom se měli prosazovat tím způsobem, že všechno zrušíme a začneme od nuly. Naopak. Snažili jsme se během té pro nás krátké doby zorientovat a zjistit, co by se kde dalo vylepšit nebo inovovat. Takže třeba jednotlivá kina zůstala ve stejném geografickém modelu, jak to vždy bylo. Zůstalo například kino Evropy, ale letos máme dvě kina Evropy - jedno je věnováno evropským mistrům a druhé takzvané Nové Evropě, protože se nám zdálo, že evropských filmů se v poslední sezóně urodilo tolik, že by bylo škoda je limitovat jen do jednoho kina. Nová Evropa je zajímavá tím, že jsou to první a druhé filmy nových tvůrců. Je tam hodně filmů z bývalé východní Evropy, což je momentálně velice zajímavé teritorium, protože tam dlouho bylo ticho a nic se tam nedělo."

Film Fígle se bude promítat v sekci Nová Evropa

Jak říká Štefan Uhrík, oběma novým programovým ředitelům lidé často kladou stejnou otázku:

"Často musíme odpovídat na otázku, jaká je koncepce tohoto ročníku. A oba většinou pořád dokola opakujeme, že festival takového rozsahu, který přináší přes 200 nových kvalitních filmů, nelze zúžit do nějaké koncepce. Mohla by to být koncepce teritoriální, dramaturgická, žánrová apod. Ale my se snažíme přinést to, co vzniklo více méně v posledním roce, většina filmů je z roku 2007. Jsou to většinou nové filmy z celého světa, různých zaměření. Filmový festival je opak videopůjčovny. Když jdete do videopůjčovny, tak všude vidíte filmy rozdělené do žánrů a pak je tam takový malý koutek s nápisem 'Něco jiného'. Ale u nás je to naopak. Celý ten festival je to 'Něco jiného' a pak jsou tam v nějakém koutku ještě nějaké žánrové filmy."

Fero Fenič a programoví ředitelé Hana Cielová a Štefan Uhrík

Filmy se v pražské části festivalu Febiofest budou promítat ve Village Cinemas v Praze 5 na Andělu a v archivním kině Konvikt - Ponrepo, které slouží projekci vzácných filmových kopií. A je už tradicí Febiofestu, že je ještě jeden promítací sál na neobvyklém místě, které je spojeno s obsahem promítaných filmů. V minulých letech to byla například nemocnice, pošta či Židovská obec v Praze. Letos bude čtrnáctý promítací sál v budově Městského soudu v Praze ve Spálené ulici, kde se bude promítat sekce Právo a bezpráví v soudní síni. Tato programová řada bude mít své pokračování i v libereckém Radničním sklípku (na obou místech je vstup volný). A na jaké filmy se v této sekci diváci mohou těšit, uvádí Jan Foll:

"Jsou tam filmy slavné a všeobecně známé, jako třeba filmy typu Formanova dramatu Lid versus Larry Flynt. Ale jsou tam i filmy, které jsem si sám pro sebe objevil, a to jak české, tak cizí. A z těch mnou objevených - a doufám, že i pro diváky objevených - filmů bych se zmínil o dvou. Jedno je méně známé drama polského režiséra Krzysztofa Kieślowského s názvem Bez konce, které docela věrohodně reflektuje atmosféru po vyhlášení výjimečného stavu v Polsku v 80. letech, čili ten nejtvrdší teror před pádem železné opony a před zhroucením komunismu. A ten druhý film je adaptace Kafkova románu Proces. Je to britský film, který se téměř kompletně natáčel v Praze v 90. letech, je úplně neznámý a má hvězdné obsazení. Hraje v něm Kyle MacLachlan a také Anthony Hopkins a je v něm krásně využita pražská architektura. A z těch českých méně známých filmů bych jmenoval titul Odvážná slečna, což je komedie s Jiřinou Bohdalovou a odehrává se přesně v té budově, kde to promítání letos bude."

Film Proces

Filmový program Febiofestu doprovodí také Febiofest Music Festival, a to na tradičních místech: ve Village Cinemas v podzemních garážích -3 a na malé scéně v Pizzerii Mediterane. Tam od pátku 28. 3. do pátku 4. 4. vystoupí celkem 48 hudebních projektů a skupin. Čeští zástupci (Roe Deer, Nana Zorin, Hypnotix ad.) budou doplněni např. o jihofrancouzskou kapelu Mango Gadzi.

Na oficiálním webu www.febiofest.cz najdou návštěvníci podrobné informace o festivalu - především katalog filmů a program, ale také diskusní fórum, fotogalerii i sekci novinek. Na závěr festivalu by měla být k dispozici i knižní novinka: 500stránková kniha "Fenomén Febio", přibližující historii a kompletní tvorbu nezávislého studia Febio a také festivalu Febiofest.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.