Zámecká zahrada v Letohradu láká na jarní procházku i vzácný kandík

Zámecká zahrada v Letohradu je místem, kde se přirozeně potkává historie, příroda i hravá nadsázka. Na první pohled klidný park nabízí mnohem víc než jen odpočinkovou procházku mezi stromy. Každým krokem tu návštěvníci objevují nové zajímavosti, které stojí za zastavení.

Jedním z výrazných prvků je zrekonstruovaná oranžerie, která připomíná někdejší zámeckou slávu a péči o vzácné a exotické rostliny. V pravém křídle obnoveného pavilonu je stálá expozice australských papoušků, která potěší především rodiny s dětmi, stejně jako mořské akvárium s pestrobarevnými korály a rybkami. Zahrada tak není jen o historii, ale i o živé přírodě v různých podobách.

Součástí areálu je také Naučná zahrada, která nabízí interaktivní prvky pro malé i velké. Jedním z nich je takzvaný dendrofon – jednoduchý, ale velmi názorný nástroj, na kterém si návštěvníci mohou vyzkoušet, jak odlišně zní jednotlivé druhy dřeva. Právě tady se ukazuje, že i zdánlivě obyčejný materiál může skrývat překvapivé vlastnosti.

Atmosféru místa dokreslují také dřevěné sochy mladých svatebčanů a staršího manželského páru. „Sochy jsou upomínkou na staletý dub, který jsme museli pokácet. Byl symbolem pro všechny páry, které tady na zámku měly svatbu. Všichni se u toho dubu fotili, a právě proto jsme ze dřeva pokáceného stromu nechali vyrobit sochy mladého a staršího manželského páru. Teď jsou schované na lavičce v podloubí, ale v létě je přestěhujeme ven do parku,“ říká ředitelka Kulturního centra Letohrad Dagmar Bednářová.

Do Letohradu vedou i stopy Járy Cimrmana

Na malé zámecké terase stojí pomník Járy Cimrmana. Vytvořil ho místní výtvarník Stanislav Vacek. Socha působí nenápadně, Cimrmanovy rysy se v něm pochopitelně zachytit nepodařilo. Podle legendy připomíná pomník Cimrmanův pobyt v Letohradě, kde měl krátce odpočívat před svou další významnou cestou. „Autor pomníku, pan Vacek, byl velkým fanouškem žižkovského divadla, proto nakonec nezůstalo jen u pomníku, ale vzniklo celé muzeum,“ vysvětluje ředitelka Kulturního centra Letohrad Dagmar Bednářová.

Expozice muzea nabízí v zámeckém sklepení pestrý pohled na Cimrmanovu osobnost. Návštěvníci tam najdou ukázky jeho nikdy nepatentovaných vynálezů, například klimatizačního stroje. Dále jsou tu k vidění připomínky jeho cestovatelských aktivit i výtvarné tvorby. Nechybí ani fotografie z dětství nebo plakáty k divadelním hrám, které odkazují na slavnou tradici cimrmanovského divadla.

Nejnověji vystaveným předmětem je přenosná turistická značka. Největší pozornost však přitahuje legendární Cimrmanova světnička. Ta se nese v podobném duchu jako film Jára Cimrman, ležící, spící, kde byl v Cimrmanově pokoji k vidění řez postelí i s peřinou. Je zde tedy vystavena přesná polovina cimrmanovské světničky. Napůl je rozříznutá i kniha na nočním stolku.

Kandík psí zub si jezdí fotit lidé z celé republiky

S příchodem jara ale přichází do zámecké zahrady ještě jeden výjimečný moment. Mezi stromy a na loukách znovu rozkvétá kandík psí zub – nenápadná, růžovofialová květina, která patří mezi přísně chráněné druhy. V České republice se přirozeně vyskytuje pouze na dvou místech a právě Letohrad je jedním z nich. Navíc jde o nejsevernější lokalitu jeho výskytu, což z něj dělá skutečný botanický unikát.

Právě v těchto dnech je tak ideální čas se do zámecké zahrady vydat. Jarní příroda se tu probouzí doslova před očima a nabízí podívanou, která se s každým týdnem proměňuje. Ať už sem lidé zamíří za klidem, poznáním nebo jen na obyčejnou procházku, Letohrad jim nabídne zážitek, který stojí za to.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.