Zámek Kunín je barokní perlou severu Moravy. Je bohatě vybavený původními sbírkami
Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.
Ikonou Kunína je takzvaná dobrá hraběnka Marie Walburga. Jedna z nejpozoruhodnějších osobností moravského osvícenství, mecenáška a filantropka a údajně jedna z nejsečtělejších žen celého Rakouska. Kunínští si ji každý rok připomínají tradiční akcí Růže pro paní hraběnku, která patří k vrcholům zámecké sezony a návštěvníky těší originálním květinovým aranžmá.
„Hraběnku tady potkáváme každý den a na každém kroku. My s ní žijeme ten současný život, protože je osobností, která vstoupila do dějin nejen tohoto zámku, ale celého kraje. Byla to výjimečná žena přelomu 18. a 19. století,“ říká kastelán zámku Jaroslav Zezulčík.
Zrekonstruován z ruiny
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a značně poškozený sloužil pro potřeby zemědělského podniku. Byla v něm ale také ubytovna či sklad léků. Temná léta, kdy se podobal ruině, má Jaroslav Zezulčík ještě v živé paměti. Kastelánem se na Kuníně stal v roce 2002. A má lví podíl na tom, že se dnes památka pyšní přízviskem „barokní perla Moravského Kravařska“.
Zámek zachraňoval doslova z ruiny a obdržel za to dokonce „památkářského Oskara“, tedy cenu Patrimonium pro futuro. „Měl jsem to štěstí, že jsem u toho mohl být. Zámek vloni slavil dvacáté výročí otevření. Povstal doslova jako Fénix z popela. Byla to zřícenina a nikdo nevěřil, že z toho zámek znovu může být,“ vzpomíná kastelán.
Zámek se dnes může pochlubit i bohatými sbírkami, autentickými interiéry a přízní členů šlechtických rodů i návštěvníků. „Nedávno jsem počítal, kolik těch šlechticů nás navštívilo. Bylo jich asi 215. Rodiny, které zámek vlastnily, k nám jezdí a my jezdíme za nimi. Ony se o náš zámek skutečně postaraly, protože věnovaly, zapůjčily nebo jsme získali od dědiců tolik sbírek, že je dnes zámek zařízený tak, jako kdyby v něm ty rodiny stále bydlely. Dnes patří mezi nejbohatěji vybavená zámecká sídla původními sbírkami na Moravě,“ dodává Jaroslav Zezulčík.
Muší pokoj podle much
Pro letošní sezonu připravila správa zámku novinku, takzvaný Muší pokoj. Dosud byl provozním zázemím v rámci interiéru, nyní se do plně vybavené komnaty dostanou návštěvníci a při prohlídkách také zjistí, proč nese název Muší a že je velmi úzce spojený právě s hraběnkou Walburgou.
„Za časů hraběnky Walburgy to byl její osobní kabinet, kde přijímala návštěvy, četla, studovala a sledovala dění v zámeckých zahradách. Po její smrti sloužil různým účelům, pak za Bauerů to byl pohostinský pokoj zvaný Muší. Pátrali jsme a zjistili, že byl pojmenovaný podle much, které do něj létaly z vedlejších zámeckých koníren,“ dodává kastelán.
Výstava věnovaná Sissi
Letos je v Muším pokoji navíc k vidění výstava věnovaná císařovně Sissi a jejímu osobnímu lékaři Augustu Bielkovi, rodákovi z Nového Jičína. Největším tahákem je ikonický obraz Sissi portrétované ve svatebních šatech.
„Je půjčený Slezským zemským muzeem v Opavě. Málokdy se vystavuje. Od Národního muzea jsme získali originální předměty patřící císařovně. A Sissi na náš zámek patří, protože ona cestovala inkognito pod jménem hraběnka Hohenemsová. A právě hraběnka Walburga byla poslední členkou tohoto kdysi mocného říšského rodu. Po své matce toto jméno používala,“ vysvětluje Jaroslav Zezulčík. Výstava je návštěvníkům přístupná v rámci běžných prohlídek zámeckých interiérů do konce října.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka