Zamyšlení Leo Pavláta: Před 25 lety Vatikán uznal izraelský stát

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze
Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Stát Izrael byl vyhlášen 14. května 1948. Trvalo však více než 45 let, než se mu dostalo diplomatického uznání z centra římskokatolického světa. Stalo se tak před čtvrt stoletím, 30. prosince 1993.

Vlastně by nemělo jít o nic významného: nejmenší stát na světě Vatikán se s jiným malým státem Izraelem dohodl na navázání diplomatických styků. Z hlediska historického, náboženského a politického to však představuje mezník v židovsko-křesťanských vztazích.

Vždyť k dřívějšímu uznání izraelského státu Vatikán nevedlo ani vědomí staletí trvajícího náboženského pronásledováním Židů ze strany církve, ani tragické události šoa. Zásadní přiblížení k židovskému státu nepřinesly též teologické změny nastolené Druhým vatikánským koncilem v polovině 60. let, a tak zvrat nastal až s nástupem papeže Jana Pavla II. Ten nejprve v květnu 1986 v Římě jako první hlava katolické církve navštívil synagogu a za jeho působení byly následně navázány diplomatické styky Vatikánu s Izraelem.

Normalizaci mezi oběma státy doprovodila koncem prosince 1993 podrobná dohoda upravující vzájemné vztahy. Ne všechny sporné body tak byly vyřešeny. Vatikán nepovažuje Izrael za představitele židovského národa a to se odráží v nuancích diplomatického protokolu. Odlišný je i postoj k Jeruzalému. Pro Izrael to není jen místo spjaté s historií a památkami, ale odnepaměti zhmotnělý doklad víry v existenci židovského národa. Odtud mimo jiné i trvání Izraele na Jeruzalému jako hlavním městě státu. Svobodu vyznání a ochranu památek jak křesťanských, tak muslimských však Izrael zde i jinde na svém území zaručuje. V případě Vatikánu je tak Svatému stolci svěřena právní odpovědnost za existenci všech katolických institucí a jejich majetek v Izraeli. Jedná se o pravomoci, které před vznikem Izraele katolická církev neměla ani za vlády otomanské říše, ani Jordánska.

Izraelská vlajka

Zůstaneme-li však u nevyřešených izraelsko-vatikánských problémů, patří k nim mimo jiné spolupráce historiků z obou stran při zkoumání událostí druhé světové války. Z paritní židovsko-katolické komise, která měla prostudovat vztahy papeže Pia XII. k nacismu, židovští historici počátkem tisíciletí odstoupili, protože se nemohli seznámit se všemi dokumenty z vatikánských archivů. Navíc nejen od židovských představitelů Izraele zaznívá kritika možného svatořečení tohoto církevního představitele, k němuž již byly učiněny první kroky.

To vše ale nic nemění na tom, že Izrael a Vatikán vedou již 25 let tvořivý dialog. Jaká změna oproti minulosti! Vždyť když v roce 1903 zakladatel sionistického hnutí Theodor Herzl požádal Vatikán o podporu vzniku židovského státu, dostalo se mu od papeže Pia X. odpovědi: „Židé neuznávají našeho Boha, a proto nemůžeme uznat jejich právo na Svatou zemi.“

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.